Juncker varuje před brexitem bez dohody. V otázce irské pojistky se podle něj jednání nijak neposunula
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu v Evropském parlamentu varoval, že riziko vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez dohody je stále reálné. Dodal, že v řešení sporného bodu v podobě takzvané irské pojistky zatím nenastal žádný pokrok. Na hrozbu brexitu bez dohody upozornili také unijní brexitový vyjednávač Michel Barnier a finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová, jejíž země nyní unii předsedá.
Britský premiér Boris Johnson v předchozích dnech naopak hovořil o posunu v diplomatických jednáních.
Johnsona na návštěvě Lucemburska vypískali. Kvůli demonstrantům zrušil tiskovou konferenci
Číst článek
Poslance Juncker informoval o pondělním jednání s Johnsonem, kterého se zúčastnil také Barnier. „Nebudete překvapeni – řekl nám, že Británie chce stále dohodu, ale že vystoupí z Evropské unie k 31. říjnu s dohodou, nebo bez ní. Riziko vystoupení bez dohody je tak stále reálné,“ podotkl Juncker.
V okamžiku, kdy Juncker zmínil odchod bez dohody, přerušily jeho projev jásot a výkřiky britských europoslanců Strany pro brexit Nigela Farage. Juncker reagoval poznámkou, že se jedná o jeho věrné fanoušky, kteří ho všude doprovázejí.
Spornou pojistku, která má zabránit vzniku fyzických hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem, označil Juncker za operativní řešení problému s hranicí, který by nemusel nastat, kdyby Londýn v evropském bloku setrval.
Tři cíle pojistky
Juncker dodal, že pojistka má tři cíle, a to zabránit klasické hranici, zachovat integritu unijního vnitřního trhu a zajistit spolupráci mezi irským severem a jihem.
Pojistka by v domluvené podobě začala platit jen v situaci, kdy by se obě strany do konce přechodného období po brexitu nedokázaly v rámci budoucí obchodní dohody domluvit na jiném řešení otázky irské hranice.
2:31
‚Nechtěl jsem být odříznutý od Evropy.‘ Češka i její anglický manžel se kvůli brexitu stěhují do Brna
Číst článek
Je součástí obsáhlé dohody upravující okolnosti samotného brexitu, na jejímž textu se 27 zemí unie shodlo s bývalou britskou vládou premiérky Theresy Mayové. Té však dojednaný text, jehož nové úpravy už unie nechce, třikrát odmítl potvrdit britský parlament. Johnsonův kabinet nyní žádá změny, unii ale zatím nedokázal nabídnout funkční alternativní návrh.
Pokud Británie na konci října unii opustí bez dohody, nenastane ani žádné přechodné období a hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem se stane standardní vnější hranicí Evropské unie s potřebou kontrol dováženého zboží.
„Nechceme, aby se vrátily hranice,“ prohlásil Barnier, který dnes v europarlamentu vystoupil po Junckerovi.
Barnier a také Tuppurainenová upozornili, že pokud Británie odejde z unie bez dohody, další jednání o budoucích vztazích mezi Londýnem a Bruselem bude stejně podmíněno trojicí unijních priorit. Vedle zajištění práv občanů členských států v Británii a dodržení britských finančních závazků vůči rozpočtu bloku to bude i podoba irské hranice.
„To jsou otázky, které se tak jako tak budou muset řešit, než se uzavřou dohody o budoucích vztazích,“ řekl Barnier.
Možnost dalšího odkladu
V projevech představitelů europarlamentních politických skupin zaznělo, že unie by další odklad brexitu měla umožnit jen, pokud svou případnou žádost Británie podloží skutečnými důvody.
Johnson: Británie udělala v jednáních s Evropskou unií ohledně brexitu obrovský pokrok
Číst článek
To by se mohlo stát v případě průlomu v jednáních, předčasných voleb nebo nového referenda. Tento postoj chtějí dnes poslanci schválit v usnesení, o kterém budou hlasovat v poledne a které má podporu nejsilnějších frakcí.
Koordinátor europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt se krátce vrátil k hlasitým projevům probrexitových europoslanců. „Tady jsou hlasití. Ve Westminsteru nemohou, koneckonců tam ani nebyli zvoleni,“ uvedl s odkazem na to, že britský parlament, kam se Farageova nová strana nedostala, má nyní vynucenou přestávku a nezasedá.
Fakt, že Johnson si pauzu Dolní sněmovny vynutil, kritizoval lídr evropských lidovců Manfred Weber. „Vyvstávají zásadní otázky,“ řekl o situaci v Británii s tím, že národ je zastupován právě parlamentem. „Vést znamená držet pohromadě. Vývoj v Británii je velmi zvláštní,“ dodal.
O vystoupení z Evropské unie Britové rozhodli v roce 2016 v referendu, termín odchodu byl už dvakrát odložen.
