V Česku letos padl první rozsudek, který osvobodil spolupracujícího obviněného
Možnosti spolupracovat s policií při vyšetřování organizovaného zločinu využilo v Česku už kolem padesáti lidí. Trestně stíhané osobě, která pomůže rozkrýt kriminalistům organizovaný zločin nebo korupční jednání, může soud výměnou za důležité informace snížit trest nebo od něj úplně upustit. Radiožurnál zjistil, že první osvobozující rozsudek padl v Česku letos v červnu.
Jednou z nejznámějších spolupracujících obviněných je v současnosti Ivana Salačová, která je obžalovaná v kauze Rath. Radiožurnálu exkluzivně vysvětlila, proč spolupracuje s policií a žalobci.
„Nedělala jsem to z toho důvodu, že bych chtěla být spolupracující osoba, prostě jsem měla od začátku pocit, že to ze mě musí jít ven. Ano, dala jsem provizi, přiznala jsem se. Jsem vlastně jediná, která se k tomu přiznala. Určitě jsem policii poskytla něco, co pro ně bylo trošku zásadní.“
Desítky obviněných už v Česku spolupracovaly s kriminalisty kvůli vidině nižšího trestu. Další podrobnosti zjišťoval redaktor Jaroslav Gavenda
Salačová také přiznává, že ze spolupráce s policií měla strach. „Když jsem vypovídala v srpnu 2013, tak to jsem se bála, nebudu říkat, že ne. Ale teď už se vůbec nebojím, ne.“
Právě díky institutu spolupracujícího obviněného může obviněný a poté obžalovaný dostat nižší trest, když pomůže rozkrýt závažnou trestnou činnost. Soudce může kromě snížení trestu také zcela upustit od potrestání.
Radiožurnál zjistil, že takový verdikt soudu zazněl v Česku poprvé, letos v červnu. Šlo o případ organizované skupiny bulharských padělatelů, která několik let vyráběla falešné osobní a cestovní doklady.
První osvobozující vedikt
„Břeclavským kolegům se v této kauze osvědčila spolupráce s jedním z obviněných, který se doznal a pomohl trestnou činnost skupiny objasnit. Soud ho proto na rozdíl od ostatních členů skupiny neposlal do vězení, pouze přišel o padělatelské náčiní, které propadlo státu,“ popisuje mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Celkem institutu spolupracujícího obviněného využilo v Česku kolem 50 lidí. Podle právníka Františka Korbela to sice není příliš vysoké číslo, ale není to překvapivé.
„V justici je velmi konzervativní prostředí. Prakticky všechny revolučnější změny, které v době úřadování Jiřího Pospíšila v čele ministerstva spravedlnosti vznikaly, se v praxi začínají uplatňovat pomalu. Jak nabíhají zkušenosti orgánu činných v trestním řízení. Takže je to asi normální,“ míní.
Postavení spolupracujícího obviněného nezískává stíhaný člověk automaticky, musí splnit zákonné podmínky. Především nesmí spáchat závažnější než zločin než ten, který pomohl usvědčit, zároveň se nesmí dopustit takového činu, kterým by způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
„Pak tam samozřejmě musí být kvalifikované doznání a primárně rozhodnutí obviněného nebo posléze obžalovaného, že to lidově řečeno shodí nebo položí. Což se ne každému chce,“ doplňuje advokát Tomáš Sokol.
Zvláštní ochrana
I když obviněný spolupracuje s policií a žalobci, nemá do konečného verdiktu soudu jistotu, že dostane mírnější trest.
„Státní zástupce navrhuje trest. Konečná podoba je ale na soudu a jen soud rozhoduje o tom, zda spolupracující obviněný splnil veškeré podmínky podle zákona, hodnotí kvalitu jeho výpovědi v řízení před soudem,“ říká vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Zároveň dodává, že pozice spolupracujícího obviněného je psychicky náročná. „Vy vlastně odhalíte svoji identitu ve vztahu ke všem spoluobviněným. Jste vystaven, ať již chcete nebo nechcete, velkému tlaku.“
O Institutu spolupracujícího obviněného mluvil v Dopoledním Radiožurnálu právník František Korbel.
Právník František Korbel v této souvislosti upozorňuje, že stát může člověka, který se bojí msty ze strany lidí, jejichž organizovanou trestnou činnost pomohl rozkrýt, chránit. „Existuje na to už od roku 2001 zákon o zvláštní ochraně svědka. Policie ČR, pokud to odsouhlasí ministr vnitra, na návrh ministra spravedlnosti může svědka přestěhovat nebo dokonce změnit jeho identitu,“ popisuje.
V Česku podle něj byla zvláštní ochrana svědka poskytnuta v několika případech. „Není to nějaké časté, ale minimálně desítky, možná i nějaká stovka případů, už u nás je,“ dodává Korbel.
