U tripolského letiště stále hoří obří palivové nádrže. Hasičům chybí voda
U libyjského mezinárodního letiště v Tripolisu od včerejška hoří dvě nádrže s miliony litrů ropných derivátů. Hasičům se požár nedaří dostat pod kontrolu a Libye už proto požádala o mezinárodní pomoc. Letiště je už dva týdny mimo provoz kvůli bojům, které o něj svádějí dvě ozbrojené skupiny.
„Mnoho cizinců odjelo, většina ambasád k tomu využila toto letiště,“ hlásil člen ostrahy z menšího tripolského letiště Mitiga, které je teď hlavním leteckým uzlem Libye. Kvůli chaosu a násilí odtud Američané stáhly všechny diplomaty. Česká ambasáda zatím zůstává otevřená.
Lybijská televize podle agentury Reuters vyzvala lidi, kteří bydlí v okruhu pěti kilometrů od mezinárodního letiště, aby se kvůli hrozbě výbuchu raději evakuovali.
V tamním skladu je přes 90 milionů litrů paliva a v případě výbuchu hrozí podle odborníků humanitární a ekologická katastrofa.
Itálie, Řecko a další země jsou prý připraveny vyslat do Libye pomoc. Podmiňují ji ale zastavením bojů mezi soupeřícími milicemi.
Lybijské vládě se zatím nedaří v zemi nastolit pořádek. V Benghází pokračují boje mezi džihádisty ze skupiny Ansár aš-Šaría a milicemi Chalífa Haftara, ke kterým se přidala armáda.
Víkendové střety tam nepřežily desítky civilistů. Podle mnohých pozorovatelů je situace v Libyi nejhorší od revoluce a svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011.
Ekologická katastrofa spojená s boji na Blízkém východě nehrozí poprvé. Asi největší požár ropy v dějinách měl na svědomí diktátor Saddám Husajn.
Když OSN donutila irácká vojska na začátku devadesátých let minulého století ke stažení z Kuvajtu, jeho vojáci zapálili přes 600 ropných vrtů a do moře navíc vypustili skoro 70 milionů barelů ropy.
Když byly požáry nejsilnější, kouř odstínil až 80 procent slunečního záření a právě kouř byl v roce 1991 dominantním prvkem oblohy ve většině zemí na Arabském poloostrově.
