Předsedou Evropské komise se stal Juncker, v tajné volbě získal 422 hlasů
Do čela Evropské komise se po Portugalci Josém Barrosovi postaví bývalý dlouholetý lucemburský premiér a někdejší šéf eurozóny Jean-Claude Juncker. Výraznou většinou hlasů ho zvolili poslanci Evropského parlamentu. Juncker je v pořadí už třetí lucemburský občan, který povede výkonnou moc v Evropské unii.
Pro Jeana-Claudea Junckera hlasovalo 422 poslanců, proti jich bylo 250. Ke zvolení by Junckerovi stačilo 376 hlasů.
Důvěru mu dali poslanci lidovecké frakce, která ho navrhla, i frakce evropských socialistů a liberálů. Ti ale už předem avizovali, že budou pečlivě sledovat, jak bude plnit své sliby. Například neupřednostňovat hospodářství na úkor sociální politiky.
Juncker je sice přesvědčený o fungování tržní ekonomiky, ale nepostrádá sociální cítění. Zdůraznil, že se unie poučí ze záchrany Řecka v dluhové krizi tím, že se už nebudou přijímat žádná ozdravná opatření bez předchozí studie o dopadu kroků na obyvatele.
Současně Juncker slíbil i program pro postupné snižování nezaměstnanosti. Ve svém projevu upozornil, že krize ještě zdaleka neskončila a že v Evropě je stále 25 milionů nezaměstnaných.
Vysloužil si mimo jiné potlesk za výrok o tom, že imigrace z Afriky a dalších zemí není problém jen jižních států, ale že se na jeho řešení musí podílet všechny členské státy.
Člověk starých pořádků, tvrdí odpůrci
Junckera odmítli podpořit komunisté, konzervativci, zelení a také frakce svobody a přímé demokracie.
Jeho odpůrci upozorňují, že nový šéf Evropské komise je muž starých pořádků, od něhož se jen těžko dají čekat výrazné změny, které osmadvacítka nutně potřebuje. To odmítá europoslanec za ČSSD Pavel Poc:
K volbě nového šéfa EK se vyjádřili europoslanci Jan Zahradil (ODS) a Pavel Poc (ČSSD)
„Staré pořádky jsou pro mě konzervativní představou, že konkurenceschopnosti dosáhneme nejlépe tak, že seškrtáme všechno, co jde, a nebudeme se bavit o růstu. Pan Juncker navrhuje něco nového a celkem jednoznačně tvrdí, že hospodářství musí sloužit lidem a ne naopak. Pod to bych se podepsal.“
Frakce konzervativců se vyslovila i proti větší integraci Evropy, kterou Juncker plánuje reagovat na problémy unie.
Některým odpůrcům se nelíbí ani Junckerova obhajoba eura. Nový předseda Evropské komise si ovšem stojí za svým, že společná měna Evropu chrání a ne že ji rozděluje.
Problém je i sama volba
Třeba konzervativcům vadí také systém výběru nového šéfa Evropské komise. Podle europoslance Jana Zahradila by se Evropská komise neměla být závislá na výsledku evropských voleb:
„Naopak se domníváme, že Evropský parlament tak trochu překroutil to příslušné ustanovení Lisabonské smlouvy, kde se praví, že se přihlédne k výsledkům voleb a ne že si nejsilnější blok v Evropském parlamentu nominuje svého kandidáta.“
Nad volbou předsedy komise se pozastavil také lídr frakce svobody a přímé demokracie Nigel Farage. Podle něj Evropský parlament sice může o kandidátovi na šéfa EK hlasovat, ale stejně nemá moc na výběr:
„My všichni máme hlasovat a máme přitom jen jednoho kandidáta. To je tak trochu jako za sovětských časů. Opravdová demokracie znamená, že máte volbu více než z jedné možnosti. Myslím, že ale ještě daleko horší, než tohle je, že to je tajná volba. To už nešlo vymyslet líp.“
Současnou komisi Josého Barrosa by měl teď ještě nesestavený Junckerův tým vystřídat na podzim.
