Jednota Iráku se rozpadá. Kurdové se rozhodli bojkotovat centrální vládu
Iráčtí Kurdové budou bojkotovat vládu premiéra Málikího. Prohlubuje se tak roztržka mezi šíitským premiérem Málikím a vedením kurdské autonomie, která leží na severu země. Uprostřed toho přicházejí zprávy o tom, že radikálové z hnutí Islámský stát se zmocnili jaderného materiálu.
Irácká vláda přiznala, že radikální islamisté získali z univerzity v Mosulu na 40 kilogramů uranu. Spojené státy ale ujišťují, že uran je neobohacený a nedá se použít k výrobě zbraní.
Americké prohlášení podle všeho zahrnuje i možnost použití pro výrobu takzvané špinavé bomby - tedy zařízení, které rozmetá radioaktivní materiál pomocí konvečních výbušnin. Takže i když zpráva vypadá na první pohled hrozivě, podle všeho to zas tak velký problém nebude.
Větší nebezpečí pro Irák zřejmě představuje roztržka mezi centrální vládou a kurdskou samosprávou.
„Nezúčastníme se následující schůze vlády. Je to protest proti chování, postojům a výrokům premiéra Málikího,“ oznámil za kurdské ministry vicepremiér Róz Núrí Šavéz.
Málikí včera obvinil Kurdy z toho, že na území své autonomie skrývají bojovníky Islámského státu a také pozůstatky strany Baas bývalého diktátora Saddáma Husajna. Ostře také zkritizoval snahu kurdské vlády o vyhlášení referenda o nezávislosti.
Spory mezi Bagdádem a kurdskou samosprávou, třeba o těžbu a vývoz ropy, už začaly dávno před příchodem bojovníků Islámského státu.
Málikího nařčení Kurdů ze spolupráce s islamisty ale nejspíš nemělo žádný reálný základ. I když je pravda, že příchod povstalců, oslabení centrální vlády a nestabilita Iráku Kurdům v jejich snaze o vlastní stát výrazně pomáhají.
Během bojů s tichým souhlasem Bagdádu třeba ovládli strategické město Kirkúk i s bohatými ropnými nalezišti, aby nepadl do rukou islamistů. Ale Kurdové rozhodně nechovají k džihádistům žádné přehnané sympatie a v několika případech se proti nim postavili i na bojišti.
Ačkoliv jsou Kurdové většinou také sunnité, etnická příslušnost je u nich o dost silnější než příslušnost náboženská. A samozřejmě pro budoucnost případného kurdského státu nebo posílené autonomie je rozhodně lepším sousedem stabilní Irák než islamistický chalífát.
