Když se řekne jižní Morava, napadne řadu lidí spojení vinného sklípku a cimbálu. Právě tento nástroj ale v některých obcích v regionu vytáhli ven na ulici, aby hru na cimbál přiblížili i mladší generaci. Třeba v Bukovanech na Hodonínsku se ale přesvědčili, že nouze o pokračovatele muzikantů nehrozí.

16:29 23. června 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Krásná hudba zněla v okolí kaple Jana Pavla II. v Bukovanech. Na dva cimbály hrála vedle dvou chlapců i mladá dívka.

„S cimbálem začínal dědeček, pokračoval tatínek a nyní pokračuji já. Hraju v cimbálce, tak si nás zvou třeba na hody,“ říká devatenáctiletá Pavlína Varmužová.

Tradiční nástroj není lehké ovládat. „Člověk se učí stále, ale minimum je tři roky,“ odhaduje mladá hudebnice.

„Velice se mi to líbilo. Pro mládež by to mělo být inspirací, aby se folklor udržoval,“ přeje si Marta Kuřilová, která si u cimbálu i zazpívala.

„Mladí instrumentalisté jsou úžasní a nadějní. Je zájem, protože je i víc mladých pedagogů. Existuje už i světová asociace cimbalistů,“ vysvětluje Pavel Petržela, jeden ze starších hráčů.

Jihomoravská obec k hezké akci využila vlastní majetek. „Máme obecní cimbál, ale moc se na něj nehrálo, tak jsem předložila zastupitelstvu návrh, aby se prodal. Když se to dozvěděli občané, zastavovali mě, aby se neprodával, že je to škoda,“ vzpomíná starostka Bukovan Jana Šimečková z ODS.

Nápadem starostky se nechaly inspirovat i další obce – Kyjov, Žerotín či Bzenec.

Zuzana Plíšková, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít