Dětské pohotovosti v Česku by se daly spočítat na desítky, dřív přitom byly v každém menším městě. Ministerstvo zdravotnictví to chce změnit a pomoci krajům situaci řešit. Regiony totiž za pohotovosti odpovídají. A někteří rodiče si stěžují, že s nemocným dítětem musí v noci za lékařem i několik desítek kilometrů.

9:14 19. dubna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Radka Kočová žije v Praskolesích na Berounsku. Když jede s dětmi na pohotovost, musí až do Prahy. „Pohotovost, která je vzdálená 40 kilometrů, ztrácí smysl. Pak asi každého napadne jet do nejbližší nemocnice, než absolvovat tu dálku,“ říká.

Třeba na Mělnicku dětská pohotovost chybí úplně. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD říká, že chce pomoci regionům situaci řešit:

„Počet praktických lékařů pro děti a dorost je problém. Rádi bychom velmi zjednodušili pravidla pro to, aby například lékaři, kteří dnes pracují na dětských odděleních nemocnic a v podstatě nemohou tento obor vykonávat, měli v řádu několika mála měsíců možnost změnit erudici a poskytovat právě tu odbornost praktického lékaře pro děti a dorost.“

Nedostatek dětských doktorů, kteří by byli ochotni pohotovost sloužit, trápí i hejtmana Vysočiny a místopředsedu Asociace krajů České republiky Jiřího Běhounka. Lékařům navíc žádný zákon nemůže nařídit na pohotovosti sloužit:

„Kraje sice mají za povinnost to zorganizovat, ale nemají v ruce žádné páky, a to ani ty finanční, aby dokázaly tuto záležitost tak, jak je formulována v zákoně o zdravotních službách, naplnit.“

Peníze na rekvalifikaci lékařů

Asociace krajů o situaci jedná s ministerstvem zdravotnictví. Podporuje snahu získat v příštím programovacím období pro zdravotnictví částku v hodnotě až jedné miliardy korun tak, aby se mohli rekvalifikovat lékaři z lůžkových oddělení na praktické lékaře pro děti a dorost.

„Nebo alespoň aby možnost vstupu byla lepší a nebyli ti, kteří jsou ochotni vzdělávat své kolegy, zatěžováni byrokracií a neměli finanční ztráty,“ dodává Běhounek.

Rodič, který se bojí o zdraví dítěte, samozřejmě může kdykoli zavolat záchranku. Dispečeři po doplňujících dotazech buď pošlou posádku, anebo poradí, co dělat do druhého dne.

Lenka Militká Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít