Změnit si příjmení mohou i registrovaní partneři, úředníci se musí řídit právem EU
Češi, kteří uzavřou registrované partnerství v zemích Evropské unie, mají právo na změnu příjmení podle svého partnera. Krajský soud v Brně dal zapravdu ženě z jižní Moravy, která chtěla, aby bylo do české matriky zapsáno jméno její partnerky z Německa. Úředníci ji tehdy odmítli s tím, že české zákony nijak neupravují užívání příjmení pro uzavření registrovaného partnerství. V Německu tak vlastně žila pod jiným příjmením než v České republice.
Případ ženy z Brna je poměrně ojedinělý, protože lidé, kteří uzavřou registrované partnerství, si obvykle své příjmení nemění. Pokud ano, dělají to na základě žádosti o změnu příjmení, o což může požádat kdokoli, říká mluvčí městské části Brno-střed Roman Burián a vysvětluje postup úředníků tamní matriky.
„Je to byrokratická zátěž, to si samozřejmě uvědomujeme. Na jedné jediné matrice v každém kraji uzavřete registrované partnerství a buď na té stejné, nebo i na jiné, podle vašeho trvalého bydliště, požádáte o změnu příjmení a navíc jste ještě ke všemu povinni uhradit správní poplatek tisíc korun. Legislativa je tak momentálně nastavená, matrikářky zákony nepíší,“ vysvětluje postup úředníků Roman Burián, mluvčí městské části Brno-střed.
O užívání příjmení po uzavření registrovaného partnerství natáčela redaktorka Vlasta Gajdošíková
Žena ve zmíněném případu ale chtěla změnit příjmení bez této složité procedury. Podpořil ji v tom i ombudsman. Když její žádost matrika Brna-středu zamítla, odvolala se k nadřízenému orgánu - brněnskému magistrátu.
„Postupovali jsme podobně jako městská část a řídili jsme se zákonem o matrikách,“ říká Pavel Žára, mluvčí brněnského magistrátu.
Brňanka se ale rozhodla bojovat a podala proti rozhodnutí magistrátu žalobu.
„Krajský soud v Brně došel k závěru, že žalovaný pochybil, pokud pominul primární právo Evropské unie,“ cituje shrnutí pravomocného rozsudku mluvčí brněnského krajského soudu Markéta Sigmundová.
„Krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro jeho nezákonnost a rozhodl, že se věc vrací k dalšímu řízení magistrátu města Brna, v němž je vázán shora vysloveným právním názorem,“ dodává Sigmundová.
Dvě nové občanky
Přestože toto průlomové rozhodnutí padlo už před několika měsíci, spis se zatím na matriku Brna-středu nedostal. I když se tento případ zdá výjimečný, lidem v registrovaném partnerství by pomohlo, kdyby si mohli příjmení změnit stejně jednoduše jako manželé.
„V současném systému je to tak, že my si musíme nechat udělat dvakrát nový občanský průkaz – jednou po uzavření registrovaného partnerství a pak podruhé při změně jména partnera,“ říká registrovaný partner David Vaníček.
Pokud by si oba partneři nechali své původní příjmení, vzniká podle Davida Vaníčka jeden zásadní problém:
„Na novém občanském průkazu máte pouze uvedeno, že jste v registrovaném partnerství. Ale už se tam nemůže uvést jméno partnera. A potom když by se stala nějaká krizová situace, a potřebovali byste někomu prokázat, že dotyčný je váš partner, tak s sebou musíte nosit potvrzení o registrovaném partnerství a občanský průkaz postrádá smysl.“
Úřady zatím nepodnikly nic pro to, aby se české zákony uvedly do souladu s těmi evropskými.
„Zákony, které se týkají této problematiky, spadají do gestce ministerstva vnitra a podle názoru našeho ministerstva by na nich mělo pracovat ministerstvo vnitra,“ odkazuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.
Mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka tvrdí, že o tomto konkrétním případu zatím představitelé resortu nic neví. Případně zváží nezbytnost novely zákona o registrovaném partnerství nebo zákona o matrikách.
