Chystaná oprava mostů v centru Olomouce pobouřila architekty
Dvě důležité olomoucké spojnice přes řeku Moravu úplně změní podobu. Demolice a následná rekonstrukce mostů na Masarykově třídě a u Bristolu v Komenského ulici jsou asi nejviditelnější částí další etapy výstavby protipovodňových opatření. Plánovaný vzhled obou staveb se ale nezamlouvá olomouckým architektům.
Olomoucké mosty spojují břehy Moravy odedávna, obyvatele města ale v posledních měsících spíše rozdělují.
Skupina místních architektů se postavila proti magistrátním úředníkům. Důvodem sporu jsou protipovodňové úpravy, které dají dvěma mostům v centru města novou podobu.
Zatímco most u Bristolu v Komenského ulici, který je v majetku kraje, příliš emocí nevzbuzuje, sousední stavba na Masarykově třídě, jejímž vlastníkem je město, se ocitla v palbě kritiky.
Nejdůležitější most ve městě se nachází v těsné blízkosti městské památkové rezervace, podle architektů ale navrhovaná nová podoba připomíná spíše dálniční průtah než reprezentativní bulvár.
„Ta vystupující žebra, to je zásadní věc. A potom, že se nepracuje s detailem, s mobiliářem, s materiály, s osvětlením, se zábradlím,“ vypočítává hlavní výtky nespokojený architekt David Helcel.
Odbor koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu nejdříve vzkázal, že plánovaná podoba je jediným možným řešením a na diskusi není čas. Stavební povolení na celou etapu protipovodňových staveb v Olomouci už totiž dostalo kulaté razítko.
Odolné i estetické
Vedoucí odboru Marek Černý ale v posledních dnech argumentaci zmírnil. Připouští, že se o budoucí podobě mostu může ještě jednat:
„To, co vedlo k tomu, že je most navržen tak, jak je navržen, je řada vstupních údajů týkajících se samotného technického řešení mostu. Je teď spíš otázkou bavit se o tom, zdali se samotné technické řešení tak, jak je navrženo, dá ještě nějakým způsobem změnit.“
Architekti nezpochybňují fakt, že mosty musejí odolat 300leté vodě a vyhovět dalším technickým požadavkům. Právě úzký manévrovací prostor by ale podle Davida Helcla měl být výzvou.
Apeluje proto na vedení města, aby do týmu přibralo zkušeného architekta nebo technického designéra, který by vzal v potaz i estetické hledisko. „Nemusí to být přímo architekt. Je i spousta technických designérů, kteří dělají krásné technické stavby,“ vysvětluje.
Problémy s dotacemi
Hrozba velké vody možná oba protivníky nakonec spojí. Město se hlasu odborné veřejnosti na podobu mostů přestává bránit. „Je asi důležité mít nezávislé posouzení toho, zdali se to samotné technické řešení tak, jak je navrženo, dá změnit,“ dodává Černý.
Obří investici teď hrozí jiné nebezpečí. O státních dotacích, o které žádá hlavní investor Povodí Moravy, rozhodne ministerstvo zemědělství pravděpodobně až v polovině roku. Původní letošní termín proto už padl a ve hře je rok 2016.
Navíc reálně hrozí, že vlastníci mostů – tedy kraj a město – budou muset na stavbu přispět i ze svého, s čímž původně nepočítali. Jisté není ani to, jestli přestavba mostů a další protipovodňové úpravy vyjdou na plánovaných 900 milionů korun.
Další návrhy, jak by mohly rekonstruované mosty přes Moravu vypadat, dostanou olomoučtí radní na stůl 7. dubna.
Zvětšit mapu
