Nezaměstnaní po padesátce jen těžko hledají práci, jsou předem diskriminováni
Lidé, kteří přijdou o práci v pozdějším věku, po padesátce, a snaží se najít nové místo, narážejí na řadu překážek. Potvrdil i průzkum, který koncem minulého roku podnikla společnost SC & C a jehož výsledky dnes představila organizace Alternativa 50 plus.
„Obecným závěrem našeho průzkumu je potvrzení, že generace 50+ shání zaměstnání opravdu velmi těžko. Jakmile práci jednou ztratí, velmi těžko nachází nové uplatnění na trhu práce,“ říká projektová manažerka organizace Alternativa 50+ Nikola Šimandlová.
Velký problém je, že zaměstnavatelé u těchto zájemců o práci často neberou v úvahu jejich kvalifikaci a předchozí kariéru. Velmi záleží na tom, o jaký konkrétní sektor jde.
„Existují zaměstnavatelé, kteří si uvědomují zkušenosti starších zaměstnanců. Na druhou stranu se neustále setkáváme s tím, že člověk, kterému je přes 50 let a uchází se o místo, je z pohledu zaměstnavatele neperspektivní, neučí se snadno nové věci. Už při náboru je pak diskriminován na základě věku a pracovní místo mu není nabídnuto,“ tvrdí Šimandlová.
O průzkumu zabývajícím se možnostmi uplatnění lidí starších 50 let na trhu práce mluvila na Radiožurnálu Nikola Šimandlová, projektová manažerka organizace Alternativa 50+
Zaměstnanci po padesátce nezřídka přicházejí o místa, kde pracovali dlouhá léta. „Setkáváme se s tím, že dochází-li k restrukturalizaci pracovních míst u konkrétního zaměstnavatele, tak lidé ze skupiny 50+ jsou často mezi těmi, kteří musí pracovní místo opustit jako první,“ potvrzuje Šimandlová.
Pokud se 50letý člověk z nějakého důvodu rozhodne dosavadní pozici sám opustit, závisí jeho další uplatnění hodně na tom, v jakém žije regionu, jaké má vzdělání, v jaké pozici pracuje a podobně.
„Například vysokoškolsky vzdělaní lidé z Prahy najdou lépe nějaké další pracovní uplatnění než člověk se základním nebo středním vzděláním, který žije v Moravskoslezském kraji,“ uvádí příklad Šimandlová.
Lidé po padesátce jsou přitom ochotní zvyšovat si kvalifikaci. „Na to jsme se ve výzkumu přímo ptali. Respondenti 50+ sami uznávají, že práce na počítači je v dnešní době velmi důležitá, pokud si chce člověk najít novou práci. A jsou velmi ochotní absolvovat rekvalifikační kurzy,“ upozorňuje projektová manažerka.
Chybí větší motivace od státu
Příležitostí však prý není tolik, kolik by bylo potřeba. Kurzy nejsou vždy otevřené všem a je v nich méně míst, než kolik je zájemců. I proto by podle Šimandlové měl do této problematiky výrazněji vstupovat stát a motivovat zaměstnavatele i zájemce o práci.
„Stát má v této problematice hrát důležitou roli. Ať už stát jako takový, nebo v koordinaci se zaměstnavateli i samotnými uchazeči o práci v cílové skupině 50+. Jedná se například o úpravu sociálního systému, ti lidé, když práci nemohou dlouhodobě nalézt, utíkají do předčasného důchodu,“ poukazuje Šimandlová a dodává:
„To je ale pro ně velmi ekonomicky nevýhodné. A ve výsledku je to nevýhodné i pro stát. Je výhodnější mít člověka zaměstnaného, než aby byl dlouhodobě bez práce a spojovaly se další a další negativní dopady na toho člověka i v důsledku na společnost jako takovou.“
