Dobrá zpráva pro všechny, kdo znají takzvaný jet lag, tedy únavu po přeletu několika časových pásem. Britští vědci přišli věci na kloub - mohou za to takzvané molekulární brzdy.

8:32 30. srpna 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proč nám trvá tak dlouho adaptace po přeletu několika časových pásem, zkoumali vědci z univezity v Oxfordu. A zjistili, že rychlému "přeřízení" biologických hodin v lidském těle brání právě tzv. molekulární brzdy. Píše o tom BBC s odkazem na odborný časopis Cell.

Vědci dělali pokusy na myškách - a pokud odborníci těm brzdám zabránili ve spojení, myšky se adaptovaly rychle.

Biologické hodiny fungují u všech savců - a ovlivňují nejen spánek, ale i pocit hladu, náladu a tlak krve. Stěžejní roli má světlo. Vědci se zaměřili na jakési hlavní biologické hodiny v mozku a část DNA zodpovědnou za aktivitu hlavních hodin.

A zjistili, že při přeletu časových pásem se aktivuje množství genů, ale také protein s názvem SIK1 - a to je právě ta "brzda".

Když vědci omezili hladinu tohoto proteinu, myšky se po imaginárním přeletu šesti pásem, což odpovídá letu z Británie do Indie, adaptovaly během jednoho dne.

Poznatky by mohly přinést i praktické využití. Hlavně ve vývoji nových léků. Nejen na syndrom jet lag, ale také třeba pro pacienty se schizofrenií.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít