Brno uctilo Mendela. Příběh zakladatele genetiky ožil na zdech opatství
Tisíce lidí v Brně, ale i po celém světě, si včera připomněly 150. výročí od zveřejnění objevu Gregora Johanna Mendela. Večer ve starobrněnském opatství doplnily koncerty legendárních kapel nebo například proslov nobelisty Paula Nurse. Skutečným vrcholem ale byl videomapping na zdi kláštera, tedy přesně tam, kde Mendel přišel na základní zákonitosti genetiky.
V zahradě Augustiniánského kláštera v Brně právě dohrála kapela Progres 2 a začala hrát další kapela Stromboli.
„Celou dobu, co jsem tady, tak přemýšlím, jak udělat velkou akci, na kterou přitáhneme lidi, kteří o Mendelovi vůbec nic neví. Možná bychom je sem ani nedostali. Pro nás je to rozhodně největší akce, která se tu konala. Doufáme, že to bude milník. Že jsme 150 let oslavili tak, že si to připomene nejenom Brno, ale i celý svět,“ říká ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál.
Tisíce lidí v Brně, ale i po celém světě, si připomněly 150. výročí od zveřejnění objevu Gregora Johanna Mendela. Více od Terezy Kadrnožkové
Lidé mohli sledovat celou akci na internetu nebo na velkých obrazovkách například v planetáriu v Indii nebo ve vědeckých institutech po celém světě. Vzácní hosté ale dorazili také do Brna. Nejvýznamnějším z nich byl nositel Nobelovy ceny za lékařství Paul Nurse:
„Myslím, že Mendel patří k nejlepším vědcům na světě. Dal bych ho klidně na stejnou úroveň jako Darwina, Newtona nebo Einsteina. Myslím, že to lidé pořád ještě nevnímají, ale to co udělal pomocí řady jednoduchých pokusů tady v brněnském opatství, byl objev genu. Tedy něčeho, co je základem makrobiologie dvacátého století. To, co udělal, bylo naprosto výjimečné.“
Gregor Johann Mendel
(20. července 1822 – 6. ledna 1884) byl moravským katolickým duchovním s velkým zájmem o přírodní vědy. Křížením hrachoru a sledováním jeho potomstva definoval zákony dědičnosti a spolupoložil tak základy moderní genetiky.
Večer zakončila dvacetiminutová show - videomapping na zdi augustiniánského kláštera. Za doprovodu brněnské filharmonie shlédli diváci příběh Mendela a jeho objevu. Design vytvářel čtyři měsíce australský vědec a umělec Drew Barry:
„Myslím, že je to skvělé a přemýšlím, co by na to asi tak Mendel řekl. Teď je jeho práce několikanásobně zvětšena a přenesena na zdi budovy. Doufám, že to lidi bude bavit a nejen to, taky doufám, že jim to osvětlí Mendelovu práci a vlastně to bude i trochu poučné.“
Po celou dobu velkolepé projekce svítilo jedno z oken opatství jako připomínka toho, kde Mendel tvořil a že je jeho odkaz stále živý.
Odkaz vědce a řeholníka trvale připomíná v Brně Mendelovo muzeum, které provozuje Masarykova univerzita v klášteře na Starém Brně. Další připomínkou je expozice Mendelianum v Moravském zemském muzeu.
