Výstava fotografií v Berlíně vrací návštěvníky do roku 1989
"Cesta ke svobodě" je název výstavy české fotografky Blanky Lamrové v Berlíně. Černobílé fotografie vracejí návštěvníky do roku 1989, kdy východoněmečtí občané čekali na západoněmecké ambasádě v Praze na možnost vyjet za svobodou na západ. Připomenout si dobu, ve které byli lidé nuceni opustit veškerý majetek mohou berlínští návštěvníci cyklu Fokus NDR-ČSSR, Praha objektivem tajné policie.
Byly to velmi pohnuté dny, vzpomíná na tuto dobu doktor Helge Heidemeyer ze Střediska pro dokumenty Stasi, kde se výstava koná. Jako obyvatel Západního Německa měl možnost pohnutý příběh stovek východoněmeckých občanů sledovat každodenně v televizi. „Člověka se ty obrázky z Lobkovického paláce v Praze lidsky velmi dotýkají,“ říká Heidemeyer.
Československá média o tom v té době informovala minimálně a v úplně jiném duchu. Fotografka Blanka Lamrová se na místo dostala asi 14 dní poté, co všechno začalo a situace ji natolik zasáhla, že se ihned rozhodla celou věc nafotit.
„Když jsem přišla k ambasádě a viděla ty mraky lidí, kteří byli unavení, otrávení z cesty, kteří si neuvědomili co je bude čekat, byla jsem z toho naprosto v šoku.To byla taková síla na ně koukat, mě to fascinovalo, jak byli nadšení a stateční a překonávali i chladné noci, hlad a hygienické podmínky tam museli být také strašné,“ vrací se do doby vzniku velmi emocionálních snímků Blanka Lamrová, fotografka Národní galerie.
Na někoho by tyto fotografie mohly působit až bezútěšným dojmem.. „Samozřejmě, protože opravdu opustili úplně všechno.Ta nejistota s malými dětmi, já si sama nedokážu představit, že bych tohle podnikla a na těch tvářích se to odráželo,“ vysvětluje Lamrová.
Podle doktora Heidemeyera je důležité tyto věci stále připomínat a to především mladé generaci. „Podle mne je základní, vědět rozdíl mezi životem v demokracii a diktatuře. V demokracii si mohu dobrovolně zvolit, co budu studovat, kde budu bydlet. Právě kvůli této možnost trávili lidé dny a noci na západoněmecké ambasádě v Praze. Z Berlína,“ podotýká Helge Heidemeyer.
