Jeden z nejvýznamnějších rozhlasových režisérů Karel Weinlich má svůj životopis
Na rozhlasových chodbách se reportérka a dnes editorka Lucie Weissová a rozhlasový režisér Karel Weinlich potkávají už desítky let. Teď je kromě práce spojuje také kniha. Jmenuje se Karel Weinlich - Pokus o životopis a právě ji vydává Radioservis. Lucie Weissová v ní zachytila dlouhý a bohatý život svého kolegy, a to nejen profesní, ale i osobní.
Do života knihu v nově zrekonstruované prodejně Radioservisu uvedla autogramiáda. Desítky lidí si svůj výtisk přinesly k podpisu Lucii Weisové i Karlu Weinlichovi.
Kniha vznikala dlouhou dobu. Redaktorka a dnes editorka Lucie Weissová vzpomíná, jak k této spolupráci vlastně došlo.
O knize Karel Weinlich - Pokus o životopis mluvila s autory redaktorka Klára Fleyberková
„My jsme se potkali na chodbách Českého rozhlasu a Karel mi říkal, že se chystá diktovat někomu svoje paměti. A já mu říkám, proč je nediktuje mně. Dohodli během dvou minut a pak to trvalo téměř dva roky, než jsme něco napsali.“
Výslednou knihu autorka opatřila podtitulem Pokus o životopis. „Když píšete něčí biografii na základě jeho vzpomínek a ten člověk žije dlouhý a velmi bohatý život, tak je jasné, že si nemůže všechno úplně přesně pamatovat,“ vysvětluje Lucie Weissová.
Bezmála devadesátiletý Karel Weinlich za svůj život zažil opravdu mnoho. Většinu z něj věnoval rozhlasové tvorbě, především té pro děti. Pořád mu ale zbývalo dost času na nezvykle bohatý osobní život. I proto se spolu s autorkou rozhodli vyprávět všechny historky v první osobě.
„Ono nic jiného nezbývalo, protože já jsem vyprávěl a vyprávěl, neboť jsem vypravěč, a také jsem fabuloval a fabuloval, neboť jsem fabulátor. A Lucinka to schraňovala a upozorňovala mě, kde mluvím totální nesmysly, protože to tak nemohlo být,“ říká Karel Weinlich.
Základním účelem knihy však pro něj nebylo zaznamenat jeho život, ale dobu, ve které žil. A také proměny, kterými za ta léta prošel Český rozhlas.
„Byly dva rozhlasy tady v republice a žádná televize a žádná konkurence. Čili ta práce byla na jedné straně nesmírně zodpovědnější a na druhé straně taky nesmírně jednodušší, protože lidé neměli možnost než se k vám uchylovat. A to bylo krásné,“ dodává Karel Weinlich.
V knize se čtenář také dozví o režisérově pedagogické kariéře nebo o jeho lásce k cyklistice.
