Před 105 lety se narodil Elmar Klos, jako první získal pro Československo Oscara
Před 105 lety se narodil scenárista a režisér Elmar Klos. Nejvíce se proslavil spoluprací s Jánem Kadárem, jako režijní duo jsou podepsaní pod komediemi Hudba z Marsu nebo Tři přání. Natočili také psychologická dramata Smrt si říká Englchen a Obžalovaný. Právě Klos a Kadár získali pro Československou kinematografii poprvé v historii Oscara. Roku 1966 zvítězil v kategorii cizojazyčného filmu Obchod na korze.
Rozhlas vysílal informaci o zisku sošky v každých zprávách, i když v Československu právě končila noc. Představitel hlavní role Jozef Kroner nemohl tehdy kvůli napětí ani dospat.
„Okolo čtvrté hodiny jsem se vzbudil a nemohl jsem dál spát. Bylo to mučivé, asi to byla doba samotného aktu udělování Oscara,“ popsal Kroner.
Před 105 lety se narodil Elmar Klos. S Jánem Kadárem přivezli Oscara za Obchod na korze. Film i režisérské duo připomněl Jan Herget
Film Obchod na korze, ke kterému napsal hudbu skladatel Zdeněk Liška, zachycuje atmosféru malého městečka v období Slovenského štátu během druhé světové války. Režisérské duo se nechalo inspirovat novelou Ladislava Grosmana.
„Co mě na tom chytlo, byla zvláštní poloha, ve které Grosman bez bolestínství a z určitého filosofického nadhledu vykládá smyšlenou historku, která ve své jednoduchosti a prostotě obsahuje podstatu fašismu,“ popsal sílu literárního námětu s Ján Kadár.
Druhý člen režisérského tandemu Elmar Klos v něm po přečtení také vycítil filmový potenciál:
„Jáno mi nechal ten námět ležet v klubu, abych si ho přečetl. Druhý den pak čekal, co tomu budu říkat. Myslím, že si nebyl jistý, jestli jsme stejného názoru. Já jsem řekl: ‚To je jasná věc, to je vyloženě filmový námět.‘“
Režiséři předlohu trochu rozšířili a připsali také závěrečnou snovou scénu, která symbolicky uzavírá osudy obou hlavních postav – truhláře Tóno Brtka a staré židovky paní Lautmannové.
„Když jsem poprvé novelu přečetl, tak jsem měl pocit, že to nemůže takhle skončit. Ještě něco to potřebuje, to bylo to prázdné korzo, když se ti dva konečně sami projdou,“ upřesnil kdysi Kadár.
