Washington uchvátily Dvořákovy sny. Na obrovské instalaci se podílela i umělá inteligence
Dvořákovy sny, tak se jmenuje umělecká digitální instalace vytvořená turecko-americkým výtvarníkem Rafikem Anadolem na objednávku sbírky výtvarného umění 0xCollection podporované Nadací rodiny česko-švýcarského podnikatele Karla Komárka. Instalace už měla premiéru loni před pražským Rudolfinem. Teď přicestovala do americké metropole Washingtonu, kde bude u Kennedyho centra umění k vidění až do začátku podzimu, tedy 24 září.
Velká projekční krychle o hraně deseti metrů. Vpředu obrazovka a na ní výjevy. Na obrazovce neustále něco vybíhá, ztrácí se, vynořuje se a zase ponořuje zpátky. Vybuchují barvy, je vidět i náznak Karlova mostu, ale i věže kostelů a mrakodrapů, které Dvořák na konci 19. století nemohl vidět. Celá digitální projekce trvá 16 minut.
2:22
Dílo, které vtahuje. Rok České hudby pokračuje, ve Washingtonu zazněly Dvořákovy Slovanské tance
Číst článek
Podle autora instalace Rafika Anadola není jeho dílo jen ukázkou inovace v umění, ale i svým způsobem vzdáním úcty geniálnímu skladateli Antonínu Dvořákovi, který strávil významnou životní etapu právě ve Spojených státech.
Je to dílo v době nastupující umělé inteligence. Proto to není jako klasická socha, opera, divadelní představení nebo obraz. Je to ukázka práce s informacemi a jejich přetvoření do barev, tvarů a zvuků. Instalaci totiž spolu s autorem vytvořil inteligentní počítačový program.
Rafik Anadol se digitálními obrazy a instalacemi zabývá už 16 let. Také o využití umělé inteligence ve výtvarném umění přednáší dnešním studentům.
Nejdelší částí tvorby je shromáždění dat. V případě Dvořáka to byly všechny jeho skladby, digitalizované notové záznamy, literární poznámky a tisíce fotografií.
3:29
Podivín, který do stromů vyťukává hudební rytmy. Antonín Dvořák psal operu Rusalka na Příbramsku
Číst článek
Divácké dojmy
Většina diváků washingtonské premiéry odcházela od Kennedyho centra na břehu řeky Potomac, které česko-švýcarský podnikatel Karel Komárek také podporuje, v nadšené náladě.
William pracující pro americkou vládu byl prý dokonce v tranzu. Oceňoval využití dat při tvorbě instalace a zajímalo ho, jaké se k tomu využily programy. V díle sice žádné Dvořákovo dílo nerozpoznal, ale necítí se být expertem na hudbu.
Nadšená byla i Elizabeth, která pracuje na lucemburském velvyslanectví. „Bylo to absolutně fantastické. Šlo se v tom jakoby ztratit. Použití barev a přecházení z jedné v druhou bylo úplně vtahující do díla. Chtěla bych to mít doma a jen se na to koukat a poslouchat hudbu,“ uvedla Elizabeth.
Do Mezinárodního registru Paměť světa se zapíše archiv Antonína Dvořáka a Mollova mapová sbírka
Číst článek
„Mám z toho moc skvělý vizuální i hudební dojem, bylo to hezky sladěné. Jsem také nadšená z toho, kolik lidí z Česka a Slovenska, kteří v Americe dřív žili, jsem tady potkala. Dvořák je super, jednička,“ popsala Zuzana, která se na instalaci přijela podívat z Virginie.
Cesta po Americe
Instalace Dvořákovy sny by neměla svou prezentací ve Washingtonu u Kennedyho centra umění svou cestu po Americe skončit. Její autor Rafik Anadol doufá, že dílo bude cestovat po Spojených státech.
Dílo je rozložitelné a sestavitelné kdekoli. Tedy kdekoli, kde Dvořák nějaký čas strávil. Určitě by se mělo objevit v New Yorku, kde Dvořák na konci 19. století vedl Národní konzervatoř. Zatím ale není jasné, kdy a kde tam velkou projekční krychli umístí.
