Hlavní příčinou tragédie byl tlak na těžbu, říká scenárista filmu Dukla 61 a dokumentu Černé zlato
O hornickém neštěstí v havířovském Dole Dukla v roce 1961 existovalo jen pár zmínek v tisku, celá událost měla být zapomenuta. Tvůrci dvoudílného filmu Dukla 61 tak vycházeli z vyšetřovacích spisů u soudu – scenárista Jakub Režný pracoval nejenom na filmu, ale také na dvoudílném dokumentu Černé zlato.
Na začátku roku 1961 byl Důl Dukla vybrán k tomu, aby se tam zaváděl pětidenní pracovní týden s tím, že se nezmenší norma na těžbu uhlí. Za pět dnů tak museli narubat stejně uhlí jako za dnů šest.
Projekt na otevření 11. sloje nebyl schválen báňským úřadem kvůli špatnému větrání. „Dva dny předtím se vyrazil spoj, který spojoval 11. a 8. sloj, a kvůli tomu zahynulo 98 chlapů – dostaly se tam zplodiny a kouř,“ vysvětluje Režný.
Rozhovor se scenáristou Jakubem Režným o filmu Dukla 61, která přibližuje hornické neštěstí, a také o dokumentu Černé zlato.
Ve filmu nechybí výpovědi pamětníků – Režnému se podařilo dostat k lidem, kteří to skutečně prožili. Nejvíce ho oslovil příběh technika, který byl na začátku tragédie – ucítil zápach, šel proti proudu vzduchu, v určitý okamžik se ale zastavil z obavy z otravy.
„Celý život žil s tím, že je mohl zachránit,“ popisuje scenárista. Muž později jako záchranář vynášel těla mrtvých, mnozí z nich byli jeho kamarádi a tak to vnímal jako trest. Nakonec byl také odsouzen – dostal podmínku.
Filmový příběh je nicméně smyšlený, ačkoliv se tvůrci snažili držet průběhu tragédie. „Kdybychom to udělali tak, jak se to stalo, tak by to nebylo dramatické a pro diváky zajímavé,“ přibližuje.
