Třicet let jsem nevěděl, co je pohyb. Nabídka tančit přišla jako dar z nebes, říká vděčně spisovatel Hartl

Až do zimy zrušil svůj plánovaný program kvůli taneční soutěži StarDance. Jak bojuje s plachostí a stydlivostí na veřejnosti? Co spisovatele a režiséra Patrika Hartla přimělo opustit jeho komfortní zónu? „Od sezení u notebooku jsem úplně rozpadlý,“ popsal v rozhovoru pro Radiožurnál. Mluvil ale také o tom, proč jeho Malý pražský erotikon vyšel jako audiokniha až deset let po tištěné verzi či jak je těžké se vžít do myšlení andulky.

Host Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spisovatel Patrik Hartl

Spisovatel Patrik Hartl | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Máte roztomile polepená kolena. Souvisí to s tím, že teď trénujete na StarDance?
Ano, je to tak. Mám oblepená kolena tejpy, protože každý den trénuji. Je to velice fyzicky náročné, protože od sezení u notebooku jsem úplně rozpadlý. Uvědomil jsem si, že vlastně 30 let jenom sedím, hýbu se naprosto minimálně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ostychu na ulici jsem se už zbavil. Lidé mi říkají moc hezké věci, přiznává autor Malého pražského erotikonu Patrik Hartl

Svoje tělo vždycky nakrmím a chci po něm jenom to, aby vydrželo psaní a moji kreativní práci. Nijak jsem se tedy o sebe nestaral. Dost mě obtěžovala představa, že bych měl cvičit nebo se nějak hýbat. Považoval jsem to za ztrátu času.

Minulý rok se však stalo, že jsem měl z psaní dlouhodobě zablokovaný krk a několik lékařů nezávisle na sobě mě upozornilo na to, že pokud chci dál tolik hodin denně psát a nehybně sedět u notebooku, musím se hýbat.

Kolik hodin denně píšete?
Pokud to je normální den, kdy jsem s rodinou, tak je to osm hodin denně. Pokud mám to štěstí a jsem bez rodiny, tak je to třeba 15 hodin. Kdybych žil sám, tak bych pracoval celý den.

Psaní je moje vášeň, je to závislost. Naprosto mě to pohlcuje. Při psaní jsem šťastný, den mi přijde naplněný. Mám pocit, že vím, proč jsem žil, vím, proč jsem tady, vím, kam směřuji.

Co tedy konkrétně musíte udělat, abyste mohl dál psát?
Byl jsem tedy upozorněn, že musím začít řízeně cvičit, že jsem ve stavu stárnoucího houslisty, který pořád dělá ten samý pohyb, a že jestli to takto půjde dál, bude vyloučené, abych tolik hodin denně pracoval. Chtěl jsem tedy začít cvičit.

A v tu chvíli mi zavolali z ČT a nabídli mi, ať jdu tančit. Okamžitě jsem věděl, že tanec bude ještě mnohem lepší než cvičení, protože tam bude i nějaká holka.

Trénink tance

Tančí s vámi Tereza Prucková. Jak si rozumíte?
Výborně si rozumíme. Povídáme si o tanci i o jiných věcech. Je mi s ní dobře. Já jsem totiž jinak dost nesnášenlivý člověk. Vypadám sice roztomile, ale když mi někdo nevyhovuje, tak uteču. Proto jsem tak často sám.

Utíkám před konflikty a jsem radši ve své ulitě. Být s někým tolik hodin byl pro mě samozřejmě velký stres. Takže jsem velmi rád, že Terezka je tak kultivovaná, citlivá a že je mi s ní prostě fajn.

Makám jako zvíře. Nevydržím tančit více než dvě hodiny denně. I tak ale potom ležím, úplně zlitý potem. Poslední připomínky už přijímám vleže, to už nemůžu ani sedět. Mám totiž strašně slabé nohy, a proto nosím preventivně tejpy, aby mi držela kolena.

31:41

Ze StarDance mi chybí nejvíc čas strávený na tréninku, přiznává Adamczyková po specifické sezoně

Číst článek

Doufám ale, že zesílím. Musím hodně jíst. Moje tělo je totiž po třicetileté nehybnosti v šoku z tak velikého energetického výdeje a hrozně hubnu. Na 182 cm mám jenom 74 kilo, a to je špatné, protože při tak velkém výdeji bych brzy zkolaboval a nevydržel bych ani do prvního kola. Pořád se tedy musím něčím cpát. Pořád samé maso, vejce, maso, vejce. Opravdu tím žiju a baví mě to.

Pokud se to ale povede, můžete ve StarDance být klidně až do finále. To znamená, že jste vyblokován až do zimy. Jak se s tím srovnáváte?
Já jsem chtěl změnit svůj život. Věděl jsem, že musím něco udělat, protože jsem roky byl jako robot. Sice mi to vyhovovalo, ale cítil jsem, že kdybych se mohl nadechnout, bylo by to krásné. Jakmile tedy přišla nabídka, navzdory všem svým plánům jsem vyčistil stůl, přestal jsem úplně pracovat a rozhodl jsem se, že budu své dny trávit úplně jinak.

Neustále jsem totiž generoval nějaký umělý svět postav a sám jsem nezažíval vůbec nic. Najednou jsem pocítil, že můžu něco zažít, že mi někdo umožní zažít třeba nějaké situace, které nemám pod kontrolou, což je pro mě nové, protože já jako autor mám pod kontrolou pořád všechno.

Moment dobrodružství a napětí v mém životě neexistuje. StarDance tedy pro mě bude osvěžení, i když jsem z toho vykulený. Moc bych si přál, aby mě lidi hned nevylili. Sice nejsem kdovíjak obdařený nadáním, ale hrozně rád bych chvilku na této dovolené byl.

Který tanec vám zatím sedí nejlíp?
Neumím říct, co mi jde nejlíp, ale moc dobře se cítím ve waltzu. Myslím si, že bych se moc dobře cítil i v latině, protože jsem temperamentní a chci řádit. Obojí mi ale zřejmě půjde jenom do určité míry a zbytek bude srdcem.

Ostych

A už jste se zbavil ostychu?
Tak na ulici trochu jo. On se člověk prostě omlátí. Ale je pravda, že vždycky jsem nervózní, protože nevím, co mám říkat. Ale mám to velké štěstí, že když mě lidi zastavují, tak mi říkají něco hezkého. Takže vlastně to je příjemné, i když se stydím.

32:39

Aby děti četly, potřebují vidět, že sami čteme, říká spoluautorka projektu Mravenčí chůva

Číst článek

Váš bestseller Malý pražský erotikon vychází po deseti letech jako audiokniha. Proč to tak dlouho trvalo?
Na to je dlouhá odpověď. Psaný text je specifický v tom, že umožňuje čtenáři významně odlišnou variabilitu výkladu jednotlivých situací. To mě hrozně baví. Ve chvíli ale, kdy člověk namluví audioknihu, musí společně s režisérem zvolit určitou interpretaci, takže už nemůže být jeho podání zároveň vtipné a smutné. A já jsem to nechtěl takto omezovat, jenže pak se mi začalo po příběhu stýskat.

Bohužel ale nejsem schopný po sobě knihy číst. Takže jsem si říkal, co kdyby někdo nadaný měl chuť to natočit, a já si to poslechl už s interpretací? A musím říct, že jsem naprosto nadšený. David Novotný to přečetl fantasticky. Pohrál si s tím velmi kreativně. Vůbec se nebál, byl svůj, vnesl do toho spoustu nové imaginace, která mě ani nenapadla. Je to posun. Je to zábavné, a přitom citlivé. Rozhodně to stálo za to...

Jak se Patriku Hartlovi psala první knížka pro děti Andulka Andula? A proč se mu zatím nechce točit filmy? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.

Vladimír Kroc, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme