„Těla starých žen doopravdy neexistují,“ stojí v knize ještě předtím, než se seznámíme s její protagonistkou. „Je věková hranice, časově přesně neurčená, ale přesto pevná, po jejímž překročení přestávají být viditelná.“

Kdybyste staré ženy postavili vedle sebe, argumentuje text v kurzívě, a vyzvali je, ať se svléknou, pod jejich šaty neuvidíte nic – akorát prázdno, co začíná pod krkem a končí nad koleny, odkud pak zase pokračují viditelné nohy.

„Tohle plošné mizení nikoho nezajímá, nepíše se o něm v novinách, nenarazíte na něj na internetu, a dokonce ani v knihách, které přitom mají tendenci si podobných světových podivností čas od času všímat,“ popisuje neznámý autor.

Spisovatelku Vlasákovou podle vlastních slov zajímalo, jak mohla žena, která se vzhledem ke svému věku cítí neviditelná, neužitečná a ve vztahu s vlastní dcerou dostatečně nedoceněná, urazit emancipační cestu.

„Mně jako divačce nebo čtenářce chybí v této věkové kategorii postavy, o kterých bychom věděli víc, než jen jejich vztahovost k hlavnímu hrdinovi nebo hrdince,“ popsala v pořadu Záložka na Radiu Wave. „Když už se tvůrci a tvůrkyně rozhodnou pro postavu, která je v poslední části svého života a nějak bilancuje, je to většinou muž. Doufejme, že to tak nebude napořád.“

Prozaička, dramaturgyně a publicistka Klára Vlasáková píše filmové a komiksové scénáře, rozhlasové hry a je také autorkou podcastové série Neklid. Spolupracuje s Českou televizí, Českým rozhlasem a Salonem Práva. 

Za debutový román Praskliny, vydaný v roce 2020, byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. Téhož roku s výtvarnicí Juliánou Chomovou pustily do světa komiks Spiritistky. Její novinku Těla vydalo nakladatelství Listen.

Pokud se chcete zapojit do soutěže o 5 románů Těla, napište nám až do tohoto pátku 25. srpna do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku: