SOUTĚŽ: Slovensko 30 let poté. Vyhrajte nejnovější knihu Pavla Kosatíka
Kam se ubíral slovenský národ v letech své samostatnosti? Pohled na dění u našich sousedů a na vývoj vztahů mezi Slováky a Čechy přináší ve své poslední knize jeden z nejuznávanějších českých spisovatelů současnosti. „Je to moje druhá kniha o Slovensku. Ta první byla o historii, tahle je o současnosti, která je politicky dost hrozná,“ říká Pavel Kosatík. O Slovensko 30 let poté si můžete zahrát v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.
Před 30 lety zanikl společný československý stát. Každá z obou nových národních společností se, teď už sama, vydala po vlastní cestě. Od té doby se říká, že vztahy obou národů jsou lepší než kdykoli v minulosti.
A asi je to pravda – příčiny většiny dřívějších konfliktů odpadly. Víme ale jedni o druhých dost? Neplatíme za rozdělení větší vzájemnou lhostejností? „Hlavní překážka česko-slovenského sbližování je slovenský strach z toho, že je zase začneme mustrovat jenom proto, že je nás dvojnásobek,“ tvrdí Kosatík v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka.
Historií 19. a 20. století se spisovatel zabývá dlouhodobě. Napsal životopisy Tomáše Garrigua a Jana Masarykových, Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Věry Čáslavské, Emila Zátopka a dalších. Vedle toho je autorem řady esejistických knih a také scenáristou televizních cyklů Samizdat a České století.
Pravidla soutěže
Přečtěte si Obecná pravidla soutěže o knihy se zpravodajským serverem iROZHLAS.cz
Ve své předchozí knize nazvané Slovenské století zmapoval vývojový oblouk, který slovenská společnost opsala v letech 1918 až 1998. Nová kniha, vydaná v nakladatelství Práh, dovádí dění na Slovensku do současnosti. Opírá se přitom o přesvědčení, že Slováci se Čechům za tu dobu vzdálili víc, než si Češi stačili včas uvědomit – a že je to oboustranně škoda.
Kosatík se například pozastavuje nad tím, že slovenská společnost má větší vnitřní dynamiku než ta česká. „Vnějškové parametry to má: státy jsou schopné existovat, vytvořit svůj demokratický establishment, vstoupily do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ale pak je otázka, jestli to má demokratické parametry vnitřní,“ říká spisovatel.
„Dlouhé období korupční vlády Roberta Fica vrcholí vraždou novináře, kterou spáchal člověk na Fica napojený. Okamžitě se vzedme občanská společnost, která tam vůbec není špatně zorganizovaná a propojená. Jde se k volbám a navolí se jiné strany než předtím. Do toho ale vpadne covid a ukáže se, že nová vláda Igora Matoviče se vůbec neumí v takové situaci chovat, že zdiskreditovala celou důvěru. A lidé, kteří nechtějí, aby se Fico vrátil k moci, jsou v deziluzi, protože nemají koho volit,“ shrnuje Kosatík poslední roky.
Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 publikací Slovensko 30 let poté, napište nám až do tohoto pátku 17. února do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:
Jak se jmenoval první prezident samostatného Slovenska?
Do odpovědi uveďte:
- Jméno a příjmení
- Adresu pro případ výhry
- Telefon, případně e-mail
Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.
