VIDEO: Dosud neznámé záběry Kryla. Podívejte se na 50 let staré protirežimní vystoupení z Norska
Norská veřejnoprávní televize zveřejnila na webu dosud pro Česko neznámé záběry z vystoupení písničkáře a básníka Karla Kryla. Přes 22 minut dlouhé video vzniklo před téměř padesáti lety, kdy Kryl v Norsku pobýval na pozvání československých exulantů. Pro server iROZHLAS.cz to uvedl Vojtěch Klimt, předseda Klubu Karla Kryla, který záznam pěti písní objevil.
„Při své první cestě na Západ na přelomu května a června 1969 natočil Karel Kryl pro norskou televizi 22 minutový recitál, nyní dostupný na internetu,“ informoval Vojtěch Klimt, předseda Klubu Karla Kryla.
5:34
U nás se nic podobného nezachovalo, říká předseda Klubu Karla Kryla o nalezené nahrávce z Norska
Číst článek
„Do Norska ho oficiálně pozval norský studentský svaz, iniciovali to ale českoslovenští exulanti, kteří v zemi žili od roku 1968 nebo 1948. Poté se ale ještě vrátil do Československa,“ popsal Klimt dobu kolem vzniku videa. Písničkář pak začátkem září 1969 z Československa emigroval.
„Kryl sice v Československu nějaké záznamy v roce 1968 a 1969 natočil, ale většina toho se na začátku sedmdesátých let kvůli cenzorům smazala. Nic takového se tedy nezachovalo. Tyto záběry zůstaly, díky tomu, že je Kryl natočil na Západě,“ vysvětlil Klimt pro iROZHLAS.cz, proč jsou záběry tak unikátní.
„Český stát by měl záznam koupit, protože se jedná o národní kulturní památku,“ dodal předseda Klubu Karla Kryla.
Tehdy 25letý Kryl během koncertu doprovází pětici svých písní ilustracemi, které kreslí křídou na tabuli ve studiu. „Vždycky se stávalo, že se cit střetával s mocí,“ doprovází například kresbu motýla. A Klimt k tomu doplňuje: „Karel Kryl byl výtvarník, kreslit uměl úplně samozřejmě.“
Vysíláno pouze jednou
Norská televize odvysílala záznam podle informací na svém webu pouze jednou, a to 28. října 1969, tedy v den výročí vzniku Československa. „Setkání s československým zpěvákem Karlem Krylem,“ stojí v popisku. Záznam nyní zveřejnila v rámci digitálního archivu. Server iROZHLAS.cz oslovil zástupce vysílání s dotazy ohledně vzniku záznamu.
V šesté minutě videa pak zazní věta: „Někdy se tomu říká okupace, jindy realita," a tato slova doprovodí Kryl nakreslením tanků, které jedou za traktorem. Následuje píseň Bratříčku, zavírej vrátka, ve které se ovšem umělec splete, a v angličtině žádá o nový začátek.
„Můžeme vidět i záznam písničky Rakovina, která je na posledním místě. To je naprosto unikátní,“ doplňuje Klimt.
„Vystoupení dokončí hodně vyčerpaný, je vidět, že to hodně prožíval,“ přibližuje Klimt.
Odkaz Karla Kryla
Písničkář a básník Karel Kryl vždy burcoval národ v podobě svých protestsongů, úderných pamfletů proti krutosti, násilí a ignorantství sžíravě ironizoval.
Jeho písně Veličenstvo kat, Píseň Neznámého vojína, Morituri te salutant, Král a klaun, Salome, Anděl nebo snad jeho nejslavnější Bratřičku, zavírej vrátka se staly hymnami několika generací. A dodnes nenechávají žádného posluchače lhostejným.
Karel Kryl, který se se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži, pocházel z kulturní rodiny novojičínského tiskaře. Otcovu tiskárnu později rozbili komunisté. Kryl byl také věřící, i když tvrdil, že by ho asi z každé církve vyhodili. Křesťanské tradice si ale nesmírně vážil a také z ní hodně čerpal ve své tvorbě.
Jeho první deskou byla Bratříčku, zavírej vrátka (1969), se kterou se stal i tak trochu nechtěně „tragédem národa“. Krylovi pak bylo jasné, že v nastupující normalizaci si už nezazpívá, a z festivalu v Německu se už v roce 1969 nevrátil. Usadil se v Mnichově a 22 let působil jako redaktor Svobodné Evropy.
Písničkářskou profesi ale nikdy neopustil. Skládal, psal poezii a koncertoval pro krajany po Evropě i v zámoří. Vydal několik knih textů, některé si také ilustroval, a natočil řadu desek.
25:13
Nějak jsem to ustála, ale všechno se vrací. Rozhovor s Radůzou o práci i o sérii neštěstí, která ji potkala
Číst článek
V listopadu 1989 zněly jeho písně opět aktuálně. Vrátil se i na domácí pódia, už ne do malých klubů jako kdysi, ale do přeplněných hal a divadel.
V roce 1991 se pak přestěhoval do Waldkirchenu, malé německé obce nedaleko českých hranic, aby měl blíž domů.
Z poměrů, které v Československu po roce 1989 byl ale značně rozčarován. O českém sametu říkal, že povede jenom k alibismu a k tomu, že komunisté pouze převléknou rudé pláště za modré. Mnozí Krylovi souputníci o něm prohlašovali, že zahořkl.
Zemřel nečekaně, na infarkt 3. března 1994, v Mnichově jen pár týdnů před padesátinami. Pohřben je na břevnovském hřbitově v Praze. Velkého ocenění se mu dostalo až po smrti, kdy byl zapsán do Síně slávy ceny Gramy (1995), stal se držitelem Ceny Františka Kriegla (1995) a získal Medaili Za zásluhy (1995).
Kryl je dnes vzorem pro řadu českých muzikantů, svůj vztah k němu vyjádřil v písni Malčik písničkář Tomáš Klus, za svého učitele ho považuje i Jaromír Nohavica, vlastní úpravu Krylových písní zase prezentuje zpěvák Daniel Landa.
