Zahraniční filmaři v Česku utrácí miliardy. Nový Blade Runner vyblokoval Barrandov do konce roku

Praha 18. července 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V Praze se začal točit seriál Blade Runner 2099. Dočetl jsem se, že prý půjde o nejdražší projekt natáčený v Česku. Co to znamená?
Raději bych možná trochu upravila to adjektivum a řekla, že to bude nejspíš jeden z nejnáročnějších projektů produkovaných v Česku. Natáčení teprve začalo. Přípravy už sice probíhaly pár měsíců, protože první zprávy o tom, že se tady bude natáčet Blade Runner 2099 přišly myslím někdy na konci února. Plány jako takové a finální součet toho, kolik to vlastně bude stát, ještě nevíme. Podle odhadů by to mohlo překročit miliardu korun.

Tak to je ale to nejdražší, co se tady dělalo, ne?
Je to rozhodně pálka, když použiju tento termín. Samozřejmě se to odvíjí od toho, jak dlouhou dobu tady filmaři stráví. Nabízí se tedy, že seriály budou nejnáročnější, nejnákladnější. Třeba takové Kolo času, kde si zahrála Rosamund Pike, tady ve druhé sérii utratilo přes miliardu, asi 1,4 miliardy korun. Netflixovský film Vyproštění 2 s Chrisem Hemsworthem tady utratil částku blížící se dvěma miliardám korun.

Kolo času je stejně jako Blade Runner produkce Amazonu. Co stojí takové peníze? Kolik lidí je do toho zapojených, když se má v Česku utratit miliarda nebo víc než miliarda korun?
Samozřejmě se to odvíjí projekt od projektu. Když se podíváme konkrétně Blade Runnera, tak Pavlína Žipková z České filmové komise říká, že tam by mohlo být zapojeno až tisíc lidí. Jedná se o seriál, budou tam velké davové scény, takže bude potřeba hodně komparzu, takže to může nabobtnat. Ale bavíme se spíš o členech štábu.

To jsou lidé, kteří jsou nabíráni i z řad českých režisérů, osvětlovačů, techniků a jak jsi říkala, že tam jsou i davové scény, tak tam bude třeba český komparz? Zahraniční produkce se všechno a všechny přiveze, nebo využije i české zdroje?
Přiveze si takovou kostru, tedy hlavní hráče a pozice štábu, kterým se říká takzvaně nad čarou. Samozřejmě herecké obsazení, ta nejznámější jména. Už víme, že tady natáčí Hunter Schafer a oscarová herečka Michelle Yeoh. Na zahraničních platformách jsou nyní oznamováni další členové. Protože se jedná o seriál, režiséři se asi budou průběžně měnit, ale lidé jako třeba šéfové výpravy, kostýmů jsou daní, ale členy toho svého oddělení si už najmou tady. Štáb, tedy to řemeslo, budou Češi. Stejně tak komparzisté, to by bylo asi zbytečně drahé, přivážet je ze zahraničí.

Seriál Blade Runner natáčí Amazon a navazuje na dva slavné filmové dystopické kousky, kterými byl Blade Runner 2049, který je pár let starý a Blade Runner 2019 někdy z 80. let.
Je to jenom Blade Runner bez toho čísla. Zasazený byl do roku 2019, který už jsme prožili, takže pro nás už je to budoucnost, která se nestala. Naštěstí nemá ten oranžový tón, ten filtr, jak byl slibovaný, ale ano, původní Blade Runner je z roku 1982.

Natáčel ho Ridley Scott, který by se měl nyní podílet na seriálu jako výkonný producent. Byl to on, kdo ten projekt asi před třemi lety poprvé oznamoval. Tehdy říkal, že by to měl být desetidílný seriál. Opět budeme v dystopii a zřejmě, jak název napovídá, v roce 2099, což už nám tam dá prostor trošku tu realitu a budoucnost zhoršit a nemuset se vracet k tomu, že už je ta dystopie v něčem trochu přežitá, v něčem naopak velmi vzdálená.

Bude to pouze pražská dystopie? Má se natáčet v ulicích, mimo Prahu, nebo se bude natáčet jenom v ateliérech na Barrandově?
Na Barrandově a bude to dlouhé natáčení. Bylo oznámeno, že bude trvat asi půl roku. Zábor na Barrandově začal někdy na konci června. To slovo používám záměrně, protože bude opravdu většina toho studia vyblokovaná pro kulisy k tomuto dystopickému světu. Trvat by to mělo do prosince, tedy do konce roku. A předpokládá se, že by nějaké exteriéry mohly vzniknout, ale většinou se budou koncentrovat do metropole.

Co nejenom Ridleyho Scotta a Amazon, ale i další producenty, režiséry a filmaře na Česku láká?
Asi ta velká variabilita toho, co tady se dá v exteriéru natočit. Barrandov a Pražská filmová studia jako taková mají výborné řemeslníky, skvělé prostory pro to, aby tady mohly vzniknout jak dystopické světy tak i krásný středověk. Zároveň máte v ulicích několik dobových ér. Filmaři mohou využít toho, že se tu dají najít válečné budovy a ulice, kam můžete zasadit válečná léta minulého století, nebo můžete jít klidně mnohem dál a docela jednoduše se vytvořit i středověk. A nemusí to být jenom ten český středověk, ale dá se pohybovat velmi dobře právě v rámci těch evropských kulis.

Když jsi mluvila o těch budovách, které za sebou i nějakou válečnou stopu, kterou nesou z období protektorátu, co se tu tedy natáčelo třeba válečného?
Velmi nedávno tu byla německá oscarovka Na západní frontě klid, která vynesla i oscarové nominace i českým členům štábu. Maskérka Linda Eisenhamerová, trikař Kamil Jafar a Viktor Miller, zvukař Viktor Prášil. Potom třeba Králíček Jojo, od oscarového scenáristy a režiséra Taiki Waititiho a Úkryt v zoo a podobná filmová jména.

Praha jako Bangkok

A to už jsou velká světová hollywoodská studia, která natáčí tyhle filmy v Praze?
Konkrétně adaptace antiválečného románu Na západní frontě klid byla pro Netflix. Netflix tady natáčí v posledních letech často. Už jsme zmiňovali ten velmi drahý film Vyproštění 2 s Chrisem Hemsworthem. Velmi podobně na tom byl i The Gray Man s Ryanem Goslingem, což byla velmi podobná scenérie, protože to je akční snímek, ve kterém se po tom světě tak jako skákalo, jak je to tradicí v akčních filmech. Co si pamatuji, tak tam byla Praha jen v malém úseku vyprávění, ale bylo to období, kdy kvůli tomu byly zábory kolem Veletržního paláce a přineslo to s sebou i stížnost ze strany občanů Prahy 7. Zavíraly se ulice kolem Veletržního paláce, zdemolovala se jedna tramvaj číslo 11, ale v tom filmu byla Praha použita třeba i jako Bangkok. V té době to bylo docela vtipné, protože se i castingy vyhlašovaly na místní Asiaty, ať už jakéhokoliv původu, jenom aby se obsadily davové scény pro Bangkok, který vznikal v Praze.

A to je hrozně zajímavé. Praha často hraje sama sebe, jako třeba v akčním snímku Mission Impossible nebo v České spojce a v jiných, anebo supluje jiná města, jako třeba zmíněný Bangkok, ale také často Vídeň, Moskvu.
Z nějakého důvodu je Praha často Paříží. Asi proto, že tu jsou takové uličky, kanály nebo ty cesty kolem nábřeží. Hodně často bývá Francií, nedávno se sem vraceli filmaři americké kabelovky AMC na Interview s upírem. Byly tu německé a maďarské válečné zákopy a také právě ta zmiňovaná Francie a Paříž. Upírské téma je zřejmě v poslední době hodně oblíbené, protože tady vznikal i snímek Nosferatu, což je remake a točil ho hororový mistr současnosti Robert Eggers a je to zřejmě něco, co velmi dobře funguje. České kulisy nejspíš vytváří hororové kulisy velmi dobře, když to tak řeknu. Třeba moje oblíbená kulisa, která se používá velmi často, je Kongresové centrum na Vyšehradě. Když tady Andrew Scott natáčel Oslo, stejnojmenný snímek, o mírovém vyjednávání, tak Kongresové centrum bylo letiště. Právě kvůli té své architektuře. A teď v Interview s upírem jsem došla osobního kolečka, kdy jsem se loni v říjnu procházela kolem Kongresového centra a najednou tam vidím americké fastfoodové restaurace jako Arby's. Na průčelí nápis Expo Fastfood Center. Říkám si, co se to tady stalo. A teď se dívám na Interview s upírem a najednou krásná scéna, kdy se prochází po americké ulici, která není americkou ulicí, ale fastfoody má, jako kdyby byla na americké ulici.

A je to jenom Praha, nebo se natáčí i v jiných městech, i v jiných lokalitách v Česku?
Natáčí se samozřejmě i jinde, ale kvůli dopravě a dostupnosti, ale i tomu, jak fungují regionální filmařská centra, je Praha nejčastější. Po ní následuje Středočeský kraj, ale samozřejmě záleží na tom, co si vyjednají jednotlivé regionální pobočky. Třeba vím, že Ústecký kraj teď hodně láká na vouchery pro filmaře, takže i nějaké ty filmové pobídky jsou to, co pak láká producenty. Stejně jako třeba přímo konkrétní záběry toho, jak to na tom místě vypadá a co všechno ten kraj může nabídnout.

To znamená, že se nejenom třeba regionální filmová centra, ale i stát nějak podílí prostřednictvím svých institucí na výrobě těch filmů?
Ano, ty pobídky jsou velmi důležité, hlavně proto, že všechny evropské státy je mají. Takže, abychom byli konkurenceschopní, tak je musíme také mít. V současnosti je to 20 %, což znamená, že zahraniční producenti přijedou, přijdou s nějakým plánem toho, co jsou ochotní a plánují tady utratit a ty pobídky fungují tak, že jim ty peníze vrátíme, protože oni je tady utratí na nějakých službách. Ta menší část je, jsou čistě filmové služby. Ta větší je výroba, která jde směrem k nefilmovým profesím službám, což je třeba lokace, dekorace… Zaměstnáš tesaře, truhláře, zedníky, potom doprava pro štáb a herce, najímají se historická vozidla, využívají se trenéři zvířat, filmaři se stravují v restauracích, bydlí v hotelech, nakupují energie. Tohle všechno do toho jde. Moc se mi líbí přirovnání, které používá zmíněná šéfka České filmové komise, že je to taková továrna na kolečkách. Přijede, vezme si to svoje šapitó a kde zastaví, tam nakoupí místní zdroje a krátkodobě zaměstná místní profesionály.

Za zájem se platí

Chápu dobře, že když tu lidé stojící za Blade Runnerem chtějí utratit nebo utratí víc než miliardu korun, tak 200 milionů jde od Česka jim zpátky?
Je to tak, je to vlastně lákadlo, které by mělo být na to, aby sem filmaři přijeli točit, protože my jim část peněz vrátíme. Víme, že tady utratí peníze a pomůže to i naší místní ekonomice, turistice v určitém smyslu, tak tohle je ten příslib. Úskalí je, že ty pobídky v zahraničí jsou vyšší. Vlastně my jsme jediná evropská země, která je má takhle nízko.

Přitom je to 20 %.
Je to 20 %. V tom co můžeme nabízet stran architektury a lokací je naším největším konkurentem Maďarsko, které už má ty pobídky výše než my, takže je tím pádem pro zahraniční producenty lákavější. Když vezmeme třeba takovou Francii, tak ta má pobídky dokonce na 40 %. Ale tam samozřejmě musíme vzít v úvahu to, že je cena místních služeb vyšší, takže se to určitým způsobem vybalancuje.

Tlak na to, aby se u nás filmové pobídky zvýšily alespoň na 25 % už tu několik let je a opět letos na festivalu v Karlových Varech producenti Asociace českých producentů vyzývali Ministerstvo kultury, aby to bylo něco, s čím by ještě mohla počítat novela audiovizuálního zákona, která má přijít na začátku příštího roku. Aby se to do toho zahrnulo, protože je to něco, co nás drží v konkurenceschopnosti zpátky.

To znamená, že to je poměrně velký a tvrdý byznys někoho sem dostat. Kdo se účastní těch jednání o to, aby se to tak skutečně stalo? Je to skutečně tak, že ta pobídka visí na internetu, filmaři vědí, že dostanou 20 % zpátky, tak si řeknou, že to tedy bude Praha a ne třeba právě Budapešť?
Tak trochu. Česká filmová komise je takové informační centrum, které jezdí zastupovat Státní fond kinematografie a právě i české producenty na zahraniční festivaly. Třeba letos v Cannes Pavlína Žibková jako šéfka komise prohlašovala, že pobídky, které byly zastavené v loňském roce, jsou letos už otevřené. Pojďte, hlaste se, přidávejte se do těch výzev, které tam publikujeme, protože už se to zastavovat nebude, což by měl být ten příslib té mini novely, která platí od začátku roku. Dělají Česku jakožto filmové lokaci takové promo, ale všechno pak už závisí samozřejmě přímo na jednání hollywoodských jiných zahraničních filmařů a producentů s těmi lokálními producenty.

Co se týká hollywoodských filmařů, zamávaly s tím zájmem i ty velké stávky scenáristů a herců?
Zamávala, ale ono to vlastně bylo takové zajímavé období, protože než přišel covid, tak to byl ten velký boom toho zájmu. Covid to ještě trošku popostrčil a popohnal, protože nikdo nevěděl, co se děje, nikdo nevěděl, jaké budou podmínky. A Česko bylo vůbec první evropskou zemí, která ta nová covid pravidla vytvořila, takže dala těm štábům jistotu, takže ty se sem nahrnuly. Největší překážkou byl právě ten stav s filmovými pobídkami a tím, že se řeklo konec, máme toho moc, zavíráme krám. A to byla asi vlastně ta největší překážka pro filmaře jako takové, protože přišla nejistota. \vyřizovaly se akorát nějaké výzvy, které probíhaly, ale nemohly se přihlašovat noví zájemci. Takže jsme asi přišli o řadu projektů, které by mohly té prestiži trošku pomoct a které by nám přinesly hodně peněz. Mluvilo se třeba o tom, že se tady měla natáčet seriálová Duna. K tomu nedošlo a filmaři se přesunuli dál. Herecká stávka nám pak zase pomohla v tom, že když se nenatáčelo v zahraničí, tak samozřejmě ze Solidarity u nás americké a britské produkce také netočily, ale točily se dál například německé projekty, protože Německo je také náš častý partner.

Tam se nestávkovalo.
Tam se nestávkovalo, Němci mohli přijet a mohli tady v klidu natáčet.

Jak velký obnos peněz se v tomhle průmyslu točí? Kolik těch filmů se tady ročně natočí a vydělá to Česku kolik? Dá se to nějak vyčíslit?
Velmi vágně řeknu několik titulů. Jsou tu vracející se projekty, je tu několik filmů a třeba předseda producentské asociace Vratislav Šlejer mluvil o tom, že se tu ročně utratí zhruba 14 miliard korun.

Takže to jsou řádově jednotky, desítky těch velkých zahraničních produkcí? Maximálně desítky, spíš jednotky asi.
Spíš jednotky. Můžete si to i sami dohledat na stránkách České filmové komise, která to tam spíše zpětně. Samozřejmě když probíhá natáčení, tak je všechno strašně utajované. I ve chvíli, kdy vidíte, že Spider-Man předělává náměstí v Liberci na Staroměstské náměstí, tak vám nikdo nepotvrdí, že to je opravdu Spider-Man, i když zrovna potkáte Toma Hollanda v baru, protože to je zážitek mojí kolegyně. Všechno se hrozně utajuje, ale zpětně tam třeba najdete, co se právě u nás natáčelo i konkrétně, kolik byl ten předpokládaný rozpočet i jaké lokace byly využívány.

Víš už o nějakých dalších zajímavých zahraničních projektech, které nás třeba letos nebo v příštích letech čekají? Filmařských, hollywoodských, co se sem dostane?
No, tak točí se tu třeba seriál opět pro německé studio City of Night, což by měl být seriál odehrávající se v Berlíně kolem roku 2037, takže bližší budoucnost než Blade Runner 2099. Potom samozřejmě to, co už je známé a také dotočené, je Franz o Franci Kafkovi od Anežky Holland, to byla česko-německo-polská produkce. A pak můžeme čekat, že se budou vracet ty seriály, projekty, o kterých už jsme mluvili. Je to Kolo času, snad doufejme i Interview s upírem. A co jsem ještě nezmiňovala, tak je velký sci-fi seriál Nadace, který se natáčí pro Apple TV+, který často můžeme vídat i v ulicích. Myslím, že taková velká událost bylo, když se natáčelo na piazzettě Václava Havla u Národního divadla, kdy se to tam stalo takovou hromadnou davovou scénou s mimozemšťany. Vlastně to asi muselo připadat náhodným kolemjdoucím a turistům.

Když potkáte mimozemšťana v Praze, tak se točí film.
Tak jsou to většinou filmaři.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Seznam Zprávy, ČT, kviff.tv a youtubové kanály Netflix Česká republika, searchlightPictures, FocusFeatures, Rotten Tomatoes Classic Trailers a Blade runner 2049.