Léto, první láska a koně. Do kin vstoupil nový česko-německý snímek Uzly a pomeranče
Režisér Ivan Pokorný tento týden uvedl do kin svůj nový snímek Uzly a pomeranče, který vznikl na motivy stejnojmenného knihy pro mladé od Ivy Procházkové. Příběh o odvaze, letním dobrodružství a lásce k dívce, která voní po pomerančích, zasadili tvůrci do českého pohraničí. Ve filmu se tak představí známé české tváře i němečtí a slovenští herci.
Je léto a dospívající Darek netuší, kde mu hlava stojí. Líbí se mu Hanna, poddat se naplno krásám první lásky mu ale brání problémy doma. Jeho otec totiž utápí žal v alkoholu a zanedbává tak péči o Darkovu mladší sestru s Downovým syndromem. Jediné, co chlapci pomáhá nalézt vnitřní klid, je stádo koní, které patří jejich rodině.
Ve filmu Uzly a pomeranče si zahrál například Stanislav Majer nebo Leoš Noha. Několik jeho protagonistů ale stálo před kamerou vůbec poprvé. Postava Darka byla třeba pro Tomáše Daleckého první větší hereckou zkušeností. Stejné to bylo i pro zpěvačku Ewu Farnou, které připadla role pošťačky.
„To nebyl kalkul. Ona je herecky naprosto nepopsaný list. Říkal jsem: Hele, pojďte to zkusit. Udělali jsme si kamerové zkoušky a ona vstoupila do nové řeky naprosto suverénně. A byla hrozně fajn. Po herecké stránce je to velmi talentovaná, svébytná osobnost,“ popsal novinářům při projekci filmu režisér Ivan Pokorný.
Snímek vznikal v česko-německé koprodukci. Dialogy německých herců se proto musely do češtiny předabovat, a to tak, aby zněly jako Němci, kteří se naučili česky. Německá strana to ale pojala po svém.
Hodinářův učeň svede v nové pohádce boj s časem. V rolích bratrů sudiček se představí Neužil a Plesl
Číst článek
„Nechal jsem si nejdřív ty české texty namluvit od Němce. Od kluka, který umí blbě česky. Když jsme to dabovali, tak si to herci trochu naposlouchali. A pak jsme to pro jednotlivé role odstupňovali,“ vysvětluje režisér. „V němčině se rozhodli, že to všechno udělají rovné. Prostě ‚hochdeutsch‘. A to mě trošku mrzelo.“
Scénář k filmu napsala Iva Procházková podle vlastní několik let staré knihy. A jak přiznává, moc toho měnit nemusela. Pouze kvůli koprodukci přesunula děj z polského pohraničí na německé.
„Sice jsem tu knížku poprvé vydala už před devíti lety, ale de facto, když jsem si to pročítala a dělala z toho scénář, zjistila jsem, že základní věci fungují, že na tom vlastně není příliš co měnit,“ říká scenáristka.
Cokoli měnit se zdráhala už proto, jaký kniha ve své době slavila úspěch. Uzly a pomeranče totiž vyšly v pěti jazycích. V roce 2012 navíc získaly cenu Zlatá stuha a prestižní německou cenu Luchs. Tu každoročně udílí týdeník Die Zeit knihám pro mládež.
