Železní bratři jsou sportovní film a rodinné drama v jednom. Volně podle skutečného příběhu velkého rodinného klanu amerických wrestlerů Von Erichů ho jako svůj třetí celovečerní snímek natočil režisér Sean Durkin.

Premiéry Pavla Sladkého Wrestlingový ring 13:22 10. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Iron Claw, tedy „železný pařát“ nebo „železný stisk“ je trik používaný jako finální prvek wrestlingové show, při které vítěz tvrdým stiskem uchopí v ringu poraženého za obličej a donutí ho vzdát zápas. Jde o zápasnický trademark v rodině profesionálních wrestlerů známých jako Von Erichovi.

Tento klan založil Jack Barton Adkisson, který si vybral právě alias Fritz Von Erich a pohrával si se záporáckou image a odkazy na nacistické Německo. Ke sportu přivedl své syny a posléze i vnuky.  

Hned úvodní, zprvu syrově působící černobílá sekvence představuje kombinaci sportovního a rodinného dramatu, která film Železní bratři utváří. Fritz Von Erich se představuje jako zuřící wrestlerský býk, který je spokojený s tím, že na něj publikum řve a píská. A vzápětí jako otec od rodiny, která čeká na konec jeho zápasu před arénou a čelí jeho snahám vybudovat si renomé i rodinné zázemí právě sportem na pomezí boje a připravené show.

„Musíme spoléhat jen sami na sebe a být ti nejtvrdší, nejlepší a nejúspěšnější ze všech,“ vtlouká svým chlapcům. Jako mnoho rodičů přenáší svoje splněné i nesplněné cíle a ambice na děti. Vyžaduje nejen po sobě, ale i po ostatních oběti pro cíle, které sám stanovil. Nenabízí otcovskou náruč, ale tréninkový dril.

Duna je milník filmové sci-fi. Druhý díl výpravné pouštní podívané pohání pomsta

Číst článek

Ještě mnohem důležitější železné sevření než v ringu, je tedy pro film to rodinné. Fritz Von Erich (Holt McCallany) je patriarchou v pravém slova smyslu. Rozhoduje a trvá na tom, aby ostatní ctili a respektovali (jen) jeho cíle a hodnoty.

Kevin Von Erich, kterého hraje populární americká hvězda Zac Efron, je jeho nejoddanější syn, ochotný k tvrdému tréninku. Zároveň v sobě ale nosí vědomí pochybností o „rodinném prokletí“.

V čem spočívá? V samotném wrestlingu, smůle, která se rodině lepí na paty, hazardování v rizikových momentech, nebo v nedostatku svobody k vlastním rozhodnutím, nezávislým na předem vytyčené „rodinné linii“ a nemožnosti rozhodovat o vlastním osudu? 

Scenárista a režisér Sean Durkin se v novince vrací k tíživé rodinné tematice a k nezdravým autoritám, které ho zajímají už od debutového celovečerního dramatu Martha Marcy May Marlene. V něm vyprávěl o dívce, která se ocitne ve spárech sekty.

Snímek měl thrillerové i hororové tóny. Durkin s ním prorazil do mezinárodního povědomí jako součást kolektivu Borderline Films, který tvořil společně s Joshem Mondem (James White), Antoniem Camposem (Simon Killer) a jejich spolupracovníky a spolupracovnicemi. Tyto filmaře inspirovaly temné příběhy například internalizovaného násilí i sociopatických projevů, styl vlivných evropských režisérů, jako je třeba Rakušan Michael Haneke, ale i americký mainstream.

Ne všechny naděje spojované se slibně našlápnutým triem Borderline Films se naplnily, ale právě Durkin představuje kvalitativně i kariérně nejstabilnějšího tvůrce z klíčové trojice.

Natočil působivou kriminální minisérii Southcliffe a režíroval i některé z epizod Smrtící podoby (v originále Dead Ringers). Spolupracoval s Judem Lawem na dramatu Klícka a Železní bratři jsou jeho třetím celovečerním filmem. A navíc ho produkovalo nejžádanější studio současnosti – A24.

Svaly a láska

Na svých filmech Durkin často spolupracuje s původem maďarským kameramanem Mátyásem Erdélym, který má zálibu v podmanivých dlouhých záběrech. Také v Železných bratrech dává často prostor atmosféře vytvářené předměty v popředí, které dotvářejí kontext děje, střídá zářivkové světlo se svítáním slunce nad rančem a plíživě pomalými nájezdy kamery do dveří.

Tady to vše vidíme v kombinaci s výrazně osmdesátkovou výpravou, účesy nebo interiérovým designem, který by mohl tíhnout až k parodickému vykreslení. To ale rozhodně není Durkinův záměr.

Režie se snaží jednak pochopit silné pouto, které k sobě rodina cítí, neodsuzovat a priori zemité hodnoty boha, poslušnosti a cílů na poli wrestlingu. Následně přechází ke Kevinovu psychologickému zrání a potřebě získat vlastní svobodný prostor v sevření patriarchátu a zaměření na výkon a boj.

Durkin společně se svým střihačem Matthewem Hannamem ale úplně nedokázali najít způsob, jak film zkondenzovat. Železní bratři působí trochu rozvlekle, protože otec jako ztělesnění toxické maskulinity a texaského patriarchátu je jednorozměrná postava a jednotlivé osudy Kevina a jeho bratrů jsou sice spletité, tragické a zajímavé, ale zároveň v různých podobách směřují jedním směrem.

Herecké výkony filmu jsou působivé svou tělesnou transformací. Zac Efron, Jeremy Allen White i Harris Dickinson nabrali velké množství svalové hmoty, aby působili věrohodně jako wrestleři, a to i v detailních záběrech. Drobná hnutí a protichůdné pocity ale zanikají v celkové maskérské práci i v dominantní charakterizaci postav.

Jeden z bratrů má rád riskantní jízdy na motorce a alkohol, jiný je dříč, další by se rád věnoval i úplně jiným než sportovním zálibám. S šesticí hlavních postav není moc času na to rozvinout jejich figury víc do hloubky.

V Kevinově snaze začít s rodinnou láskou nějak znovu a lépe, které si Sean Durkin vydestiloval z dějin rodiny Von Erichových, je nicméně přesto skryté podstatné a citem nasnímané téma maskulinity, vzorů, předávání rodinných traumat napříč generacemi a osvobození.  

Snímek Železní bratři měl předpremiéru v rámci cyklu Tady Vary. V kinodistribuci je od 7. března 2024. 

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít