Zatímco pro strašidelného Krysaře byly typické dřevěné loutky, pro vytvoření krátké ukázky s názvem Golem sáhl Barta po keramické hlíně. Celovečerní příběh o hliněném muži mu ale až dosud zůstával uložený v šupleti.

V jedné z místností domku na kraji Prahy má animátor v mřížové polici vystavené některé loutky ze svých starších filmů. Ten nejnovější ale připravuje už i v počítači. Na malém stolku ho otvírá a na jeho monitoru ukazuje černobílé kresby z příběhu, který volně navazuje na známou legendu o Golemovi.

„Je to vlastně návazná legenda o studentovi, který se dostane na půdu Staronové synagogy. Tam golema najde a probudí ho. Ale protože neovládá tu magii, kterou ovládal Rabi Löw, tak golem naroste do obrovských rozměrů a zřítí se na něj,“ popisuje pro Radiožurnál.

Film se bude odehrávat v hlavním městě 50. let minulého století, a to v jednom malém hotelu. „Kromě nostalgie, se kterou ve filmu počítám, jsou důležité všechny prvky, které tu dobu charakterizují. Jde třeba o design nebo typografii. Má to v sobě nejen tu tragédii, ale i grotesknost. Je to podobný způsob humory, který objevuji u Franze Kafky,“ říká Barta.

Animátor čerpá také ze svých dětských vzpomínek, kdy vyrůstal ve složitém období komunistické totality. „Ten příběh je v našem podání kritika totality obecně. Nejsou tam patrná jen padesátá léta, ale i nacistická totalita,“ věří.

Hliněnému golemovi vdechne život speciální animační technikou, kterou si už dříve vyzkoušel: „Scény jsme projektovali na hliněný reliéf, a následně to snímali. Hlína tomu dávala plasticitu a také specifickou texturu. Byl to zároveň reálný obraz a zároveň hliněný. Podle toho jak se to zrovna přisvítilo.“

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít