Zastřelení kameramanky je špička ledovce. Nehodám při natáčení má předejít projekt Bezpečný film

Téma bezpečnosti práce u filmu - nejen v Česku, ale v celé Evropě - doslova akcelerovala pandemie covidu-19. Dlouho spíše zlehčovaná problematika nyní získává jasné obrysy i díky nutnosti dodržovaní protiepidemických opatření, která jdou ruku v ruce s dalšími pravidly bezpečnosti práce při natáčení. Aktuálně je v tuzemsku shrnuje projekt Bezpečný film.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z natáčení filmu s pracovním názvem Ve válce a lásce

Vždycky si před natáčením projdeme set, zkontrolujeme všechno možné, popisuje práci ředitel Evropského institutu bezpečnosti filmových projektů. Ilustrační foto | Foto: Stanislav Honzik / Fridthjof Film / Film United

V nebezpečí při natáčení filmu nebo seriálu nejsou jen kaskadéři, ale i ostatní členové štábu.

Právě to, jak bezpečně natáčet, nově řeší projekt Bezpečný film, který obsahuje takzvané „Dvanáctero bezpečného natáčení“. Tam patří třeba pravidlo, že na place musí být zdravotník, štáb se musí seznámit s možnými riziky a je nutné vést podrobnou dokumentaci.

Vážné nehody také v Česku

Problematiku bezpečného natáčení nedávno opět rozvířil případ amerického herce a producenta Aleca Baldwina, který omylem zastřelil kameramanku Halynu Hutchinsovou a poranil režiséra Joela Souzu.

Člen štábu podal žalobu na Baldwina i zbrojířku kvůli zastřelení kameramanky. Požaduje odškodnění

Číst článek

Minulý týden navíc člen štábu Serge Svetnoy na herce i producenty podal žalobu za to, že při natáčení nízkorozpočtového westernu nedodržovali bezpečnostní standardy.

Pro podobné případy ale nemusíme chodit daleko. Začátkem letošního července se při přípravě rekvizit do scény pro německý seriál Der Zurich-Krimi zranili na pražském Žižkově tři lidé - konkrétně při řezání víka od barelu, ve kterém byl zřejmě zbytek lepidla, jiskra pak způsobila následný výbuch.

Nejhůř dopadl rekvizitář Lukáš Lázňovský, který přišel o nohu, utrpěl vážné popáleniny a více než měsíc bojoval v nemocnici o život. 

„Připravovali jsme dekoraci na natáčení a pracovali s rekvizitami. Nikdo z nás ani v nejmenším nepočítal s tím, co se stalo. Ohledně odškodnění, jelikož zatím není viník, tak o žádném odškodném nemůže být řeč,“ napsal Radiožurnálu přes sociální sítě s tím, že vyšetřování stále probíhá.

„Bezpečák při stavbě dekorací moc často nebývá, ono ani při natáčení. Když jde o nějaké výbuchy apod., vše si řeší tým od speciálních efektů. Obecně se bezpečnost moc neřeší, všichni u filmu jsou OSVČ a žádná školení apod. se nekonají, bezpečnost jde na triko každému jedinci. Celkově je toto téma napříč filmem dost probírané, má nehoda a nedávná nehoda Baldwina tomu hodně pomohla,“ pokračoval. 

Projekt Bezpečný film

O tématu se ale víc mluví také díky pandemii covidu-19, kdy se dodržování platných opatření stalo nedílnou součástí filmování.

Projekt Bezpečný film vznikl ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB-Technické univerzity Ostrava. Jeho autorem je ředitel Evropského institutu bezpečnosti filmových projektů a kaskadér Jiří Kosorinský. Svojí práci před rokem 2019 popisuje jako boj s větrnými mlýny.

Skriptka filmu Rust žaluje Baldwina. ‚Nebyla ani zmínka o tom, že by měl z pistole vystřelit,‘ tvrdí

Číst článek

„Pamatuji si to jako dneska. 21. února 2019 jsme na Berlinale v Německu měli přednášku o bezpečnosti natáčení a někteří čeští producenti se nám tehdy smáli a říkali: ‚Tak to vám držíme pěsti, to vás čeká mravenčí práce na dalších 20 let, to se nezmění.‘ No a přišel covid, který to neskutečně akceleroval, protože riziko nákazy je jedno z rizik bezpečnosti práce,“ popisuje Kosorinský situaci před pandemií.

On a jeho tým v tu chvíli pochopili, že přišla jejich chvíle. Nejdříve vytvořili základní pravidla, jak natáčet v době covidu, která používají i zahraniční štáby. A když je oslovovali ti samí producenti s žádostí o pomoc s protiepidemickými opatřeními na place – neodmítli, ale podmínkou bylo přijetí i dalších zásad bezpečnosti práce.

Od té doby se tým Jiřího Kosorinského v podstatě nezastavil. V Česku dozorovali mimo jiné natáčení hned tří filmů pro Netflix  - Blood Red Sky, Grey Man a Na západní frontě klid.

Právě u tohoto válečného dramatu se ukázalo, jak důležitou roli hraje přítomnost – řečeno filmařskou hantýrkou -  „bezpečáka“ na place.

„Vždycky si před natáčením projdeme set, zkontrolujeme všechno možné a já si u jednoho zákopu všiml nějakých trhlin v zemi. Udělali jsme trošku rozruch a natáčení se přesunulo jinam. A za půl hodiny ten zákop zkolaboval a celé se to sesunulo. V tu chvíli tam mělo být nějakých 40 komparzistů. Natáčení se tedy nezastavilo, nikomu se nic nestalo a ušetřilo se dost peněz. Nejdůležitější je proto ta prevence, ale ne každému se za to chce platit,“ uvedl Kosorinský.

Naráží tak na některé tuzemské produkce, které nechtějí vynakládat peníze navíc za práci BOZP. Kvůli osvětě proto Kosorinský často přednáší na filmových školách a naději vidí hlavně v nastupující generaci, která téma bezpečnosti práce bere už jako přirozenou součást natáčení.

Zdraví má být na prvním místě

Za projektem Bezpečný film, který vznikl na konci letošního září a mimo jiné přináší již zmíněné dvanáctero, stojí také Asociace producentů v audiovizi. Podle její výkonné ředitelky Magdalény Králové se jedná o jakési shrnutí zákonných povinností a jak je co nejlépe aplikovat v praxi - s tím, že logicky se liší třeba natáčení akčního filmu a komedie.

Podle Králové se producentovi nebo vedoucímu natáčení určitě lépe spí, když má na lokaci „bezpečáka“ a dodává, že se tím snižuje riziko zastavení natáčení z důvodu vzniku nějaké škody. „Producent si tak vlastně chrání tu investici, která někdy může být v řádech milionů v rámci jednoho natáčecího dne a  hlavně chrání zdraví celého toho štábu, a to si myslím, že je ze všeho to nejdůležitější,“ uzavírá Magdaléna Králová.

Ruský režisér Manskij: Putin kráčí k roli diktátora a Rusko k vládě jedné strany, nátlak režimu cítím i já

Číst článek

Problematikou bezpečnosti nejen u filmu, ale také v divadle se dlouhodobě zabývá i Herecká asociace. Její prezident Ondřej Kepka považuje za největší problém právě to, že se zvyšuje počet lidí, kteří pracují sami na sebe.

„Daleko více herců, ale nejenom herců -  režisérů, kameramanů, zvukařů atd. pracují pouze jako OSVČ, i když jsou na nějakém stálém projektu. Tam je najednou ten rozdíl propastný, protože většinou, když se něco stane, tak u zaměstnance se to nějak řeší, ale tenhle člověk, byť je úplně ve stejné pozici, tak najednou nikdo nic neví a dávají od toho ruce pryč. Většinou to končí dotazem – máš nějaké pojištění? A ten člověk ho samozřejmě většinou nemá,“ uvádí Kepka. V současné době proto Asociace připravuje různé balíčky pojištění pro své členy, aby se při své práci cítili bezpečněji.

Alžběta Havlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme