Čeští lvi si ke svým 30. narozeninám nadělili pořádně pestrou pětici titulů nominovaných na hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku. Přesvědčila akademiky spíše balada o českém barokním skladateli, mysteriózní sonda do duše okultisty nebo na mobil natáčená sebedestruktivní cesta za rapovým hitem? Vítěze ve všech 20 kategoriích budeme znát už v sobotu 4. března. Ceremoniálem z pražského Rudolfina podruhé provede režisér a herec Jiří Havelka.

PŘEHLED Praha 14:04 3. března 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Zviditelnit Myslivečkovu osobnost a jeho hudební odkaz stojí za to. Ne proto, že byl Čech a Mozartův přítel, ale protože jeho hudba je skutečně velmi kvalitní a hrála nesmírně důležitou roli ve vývoji opery ve druhé polovině 18. století,“ popisoval režisér Petr Václav v lednu 2020 pro Radiožurnál, co ho přimělo zpřístupnit tvorbu barokního skladatele Josefa Myslivečka současnému publiku.

Výpravný snímek Il Boemo nakonec zažil svou světovou premiéru v hlavní soutěži festivalu v San Sebastianu. Česko ho jako svého zástupce v září vyslalo na Oscary, do užších nominací se ale nedostal. 

Čeští akademici vyzdvihli vedle Vojtěcha Dyka v titulní roli také výkon jeho italské herecké kolegyně Barbary Ronchiové, která ve filmu ztvárnila operní pěvkyni Caterinu Gabrielli.

„Ve finále musím říct, že ten telefon byl velmi dobrá volba. Dává to tomu takový svůj vizuál,“ říká o snímku BANGER. jeho kameraman Dušan Husár. Tenhle, slovy režiséra Adama Sedláka, „mladý a divoký“ příběh o frustrovaném mladíkovi (Adam Mišík), který chce za každou cenu prorazit, trvalo natočit 14 dní. A to všechno na iPhone.

„Tím malým přístrojem se daly dělat věci, který by se kamerou dělaly jen velmi těžce. Určitým způsobem nás to hrozně osvobozovalo,“ pochvaluje si volbu Husár, který stál také za kamerou velmi odlišného snímku Arvéd.

Ten přibližuje osudy okultisty a dvojnásobného režimního udavače Jiřího Arvéda Smíchovského (ve filmovém pojetí si ho zahrál Michal Kern, vítěz letošní Ceny kritiky). Klasické životopisné drama byste v něm ale hledali zbytečně.

„Je to takový faustovský příběh o člověku, který touží po poznání, a tím hledáním se dostane na scestí,“ přibližuje režisér a spoluscenárista Vojtěch Mašek. „Velmi brzy jsme se rozhodli, že o takovém člověku chceme vyprávět nelineárně. Takže ta hádankovitost byla jedním z klíčových rozhodnutí, jak ten film zpracovat.“

Jako magické drama s prvky hororu popisuje svůj snímek Světlonoc slovenská režisérka a dokumentaristka Tereza Nvotová. Jeho hrdinka Šarlota (Natalia Germani) se v něm vrací do rodné vesnice hluboko v horách, odkud kdysi za nevyjasněných okolností utekla. V místních to probudí strach z dávné legendy o čarodějnici, která straší v okolních lesích.

„Je to vymyšlený příběh. Dost jsme čerpali ze slovenské mytologie a folkloru. Ten film ale samozřejmě mluví také o nerovném postavení žen a sexuálním násilí – a to není nic vymyšleného, to se bohužel děje dnes a denně v celé Evropě,“ zdůrazňuje Nvotová.

Pouze inspiraci ve skutečných případech hledal také slovenský filmař Michal Blaško. Ve své debutové Oběti rozehrál hru o svědomí, když do cesty ukrajinské přistěhovalkyně Irině (Vita Smačeljuková) nastrčil údajně etnicky laděný útok na jejího syna.

„Inspirovali jsme se vícero případy, které se reálně odehrály po celé Evropě,“ popsal Blaško v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz. „A co jsme udělali, je, že jsme vypíchli body, které jim byly společné. Jedním například bylo, že v tom byla zainteresovaná politika. Že se ta zpráva šířila i přes veřejnoprávní média a že se většinou udělala demonstrace. Z toho jsme čerpali, ale jinak je ten příběh čistá fikce.“

V kategorii dokumentárních filmů se rozhodne mezi portrétem nekonvenční české umělkyně (Toyen, baronka surrealismu), střihově hravé odyseji dvou českých letců (Good Old Czechs), „šifrované“ dokumentární opeře (KaprKód), velmi reálné reality show z přijímacích zkoušek na AVU (Zkouška umění) a časosběrném příběhu tří bratrů, jejichž otec byl odsouzen z terorismu (Bratrství).

O cenu pro nejlepší animovaný film se utkají dva krátkometrážní projekty – vánoční bajka o světě kaprů (Carp Xmass) a dobrodružný příběh zvědavé dívenky (Zuza v zahradách) – a vůbec první film ve virtuální realitě (Tmání).

Ceny budou rozdány i ve dvou televizních kategoriích, které už tradičně opanovala Česká televize, jejíž projekty obsadily všechny tři nominace v kategorii nejlepší seriál. V té se rozhoduje mezi detektivkou Stíny v mlze, stylizovanou kriminální sérií Devadesátky a webseriál Pět let, která nabízí dva úhly pohledu na události následující jeden maturitní večírek.

V kategorii televizních filmů a minisérií se rozhoduje mezi příběhem zdravotní sestry obviněné z vraždy (Podezření), společenskou satirou zasazenou do olomouckého akademického prostředí (Pozadí událostí) a životopisným dramatem zachycujícím osudy legendárního převaděče Josefa Hasila (Král Šumavy: Fantom temného kraje). Poslední zmíněný je jako jediný ze zmíněným projektů z produkce TV Nova.

Televize ale může zabodovat i mimo „své“ kategorie. Klára Melíšková, představitelka hlavní role v Podezření, spolu se svou seriálovou dcerou Denisou Barešovou pokusí štěstí v hereckých kategoriích, zatímco Devadesátky a historické drama Marie Terezie mají šanci uspět v boji o cenu za nejlepší kostýmy, masky a scénografii.

Nejprestižnější tuzemské filmové ocenění se uděluje od roku 1993. O nominacích a následných vítězích v jednotlivých kategoriích rozhoduje hlasování členů České filmové a televizní akademie (ČFTA).

Nominačního procesu se letos zúčastnilo 183 z nich. Vybírali přitom ze 47 hraných celovečerních a 15 dokumentárních filmů (vybraných předvýběrovou komisí ČFTA), 16 televizních děl, devíti animovaných a také 10 krátkých filmů, které rovněž vybrala předvýběrová komise.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít