Stopka pro Čajkovského Střevíčky. ‚Scénu s ruským imperialismem nešlo ironizovat,‘ říká ředitel Burian
Opera Národního divadla neuvede Střevíčky od Petra Iljiče Čajkovského. Důvodem je scéna, která prý vyzdvihuje ruský imperialismus. „Nic jsme z našeho repertoáru nestáhli, jen jsme Čajkovského Střevíčky nezařadili do programu a nezačneme je zkoušet. Od tohoto skladatele ale aktuálně uvádíme tři díla,“ vysvětluje ředitel Národního divadla Jan Burian. Politolog Pavel Barša v pořadu Pro a proti navrhuje, že by dílo mohlo jít interpretovat jinak.
V případě opery Střevíčky jde o rozhodnutí režisérů a dramaturgů, říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus šéf Národního divadla.
Opera Národního divadla se rozhodla neuvést dílo Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky kvůli probíhající válce na Ukrajině a scéně, která prý vyzdvihuje ruský imperialismus.
„Ti vědí, že smysl každého díla vzniká v kontextu. Když zjistili, že je v opeře scéna oslavující ruský imperialismus před tváří ukrajinských kozáků, kteří děkují ruské carevně za to, že má mocnou armádu, tak se rozhodli, že to dělat nebudou. Protože to považují za propagaci ruského imperialismu,“ přibližuje ředitel Burian a dodává: „Smysl každého díla vzniká v kontextu. A jelikož Střevíčky jsou opera, jejíž součástí je tedy hudba, tak tam nejde použít inscenační činoherní prostředky, třeba tu scénu ironizovat.“
Politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uznává, že kontext je důležitý: „Národní divadlo hraje i jiná Čajkovského díla a jde o kontextuální odpověď na situaci, která nastala. Takže jde o rozhodnutí přijatelné, ne o příznak takzvané cancel culture.“
„Pokud existuje možnost, jak dílo reinterpretovat, což říkám jako laik, tak by se o to měli umělci pokusit, pokud dílo jako celek stojí za to. Ale pokud došli k názoru, že taková možnost neexistuje, tak nám jako laikům nezbývá než jejich rozhodnutí respektovat,“ konstatuje Barša.
Nediskriminujeme Čajkovského jako celek, vysvětluje Burian. „Jen říkáme, že si nemůžeme myslet, že součástí některých děl není antisemitismus, imperialismus a podobně. Ale ujišťuji vás, že budeme dále hrát v Národním ruské hry.“
Je nezbytné odlišit umělecká díla od umělců, souhlasí politolog. „To se často v západní kultuře směšuje a jsou kampaně, aby se nehrála nějaká díla, protože jejich autoři se něčeho dopustili nebo něco nevhodného řekli. To mi přijde jako principiálně špatné, protože umělecké dílo stojí samo o sobě.“
„Umělcům, kteří aktivně podporují ruský režim, nemá být umožněno prezentovat svá díla. Je ale důležité, aby názory, se kterými nesouhlasíme, byly přítomny třeba v rámci díla jako jeden z názorů a proti nim stály jiné názory. Zcela je vyloučit cenzurou, to znamená dát jim aureolu antisystémové radikální alternativy,“ varuje Pavel Barša.
Každé dílo je obrazem světa, do kterého patří i politika. „Třeba Švejk se podle doby významově pohybuje, ale vždy do něj vstupuje politika, protože to je antisystémový postoj par excellence. Je na každém tvůrci aby zvážil, co chce říkat veřejně, protože by měl říkat pravdu. A jestli něco cítí jako nepravdivé, tak se mu nedivím, že něco to v dnešním kontextu říkat nechce,“ shrnuje rozhodnutí Národního divadla Jan Burian.
Poslechněte si celou debatu.
