Zeman musí mít z prezidentského mumraje radost
Ani historicky druhá přímá volba prezidenta České republiky nemá taková pravidla, jaká by měla mít. Miloš Zeman, Jiří Drahoš či Michal Horáček se měsíce a měsíce plahočili k povinným 50 tisícům podpisů pod jejich kandidaturu...
...a pak si přistaví auto před sněmovnu zcela neznámý politik Petr Hannig, odchytí pár zákonodárců, kteří se mu cestou domů podepíšou, a má vystaráno.
Zákonodárci - notáři
Takhle to samozřejmě nemělo být. Sehnat oněch 50 tisíc podpisů není nic lehkého, stejně tak nemělo být nic lehkého přesvědčit 10 senátorů či 20 poslanců. Ale pravidla se od posledních voleb změnila. Shánění podpisů musí být nově na občanku, navíc tu kandidát musí počítat s nemalým rizikem chybovosti.
Zato zákonodárci podle nedávného rozhodnutí ministerstva vnitra se mohou podepsat, kolika kandidátům chtějí. A aby to bylo ještě absurdnější: v aktuální povolební situaci to mohou být jak končící poslanci, tak ti nově zvolení. Ze zákonodárců se tak stávají de facto jen notáři, kteří se cestou z práce jen podškrábnou pod kandidaturu toho, kdo o to zrovna požádá.
Proto se na poslední chvíli vyrojilo tolik kandidátů, z nichž jistě ten nejpřekvapivější je bývalý premiér Mirek Topolánek.
Boj o druhé místo
Kdo může mít z překvapivé přetlačované o prezidentskou kandidaturu radost? Nepochybně Miloš Zeman. Ten si rozhodně nepřál, aby se proti němu vytvořil jeden jasný oponent, který procento po procentu bude stahovat jeho náskok v popularitě. To se nestalo. Vedle nejvážnějšího protivníka vědce Jiřího Drahoše stále na kandidatuře trvá i textař Michal Horáček.
'Dezinfekce Hradu i účelovka.' Prezidentští kandidáti v přeplněné univerzitní aule hýřili bonmoty
Číst článek
Nyní se přidala těžká váha Mirek Topolánek. Každý z nich je z jiného těsta, ale nepochybně se poperou o podobné voliče. A to nemluvíme o přehlídce těch méně známých kandidátů, kteří se příliš snadno dostali ke svým 15 vteřinám slávy.
To vše může hrát Zemanovi do karet. On postoupí z prvního místa a kvůli bojům dalších kandidátů ten druhý postupující bude až daleko za ním. Na to, aby se po bratrovražedném boji zase všichni spojili právě za druhým postupujícím, budou mít pak neúspěšní kritici Zemana jen dva týdny. To už může být příliš málo, aby to Zemana reálně ohrozilo.
Okamura z kola ven
Zemanovi hraje do karet i to, že se do klání nepřipojil Tomio Okamura. Ten zazářil ve sněmovních volbách, měl dost poslanců pro svou kandidaturu, ale po schůzce se Zemanem od této myšlenky upustil.
Třeba se jednou dozvíme, co za to Zeman Okamurovi slíbil, ale v této chvíli je rozhodující, že v jeho voličské skupině nebude řádit žádný pytlák. A naopak u jeho oponentů bude přes Vánoce probíhat bratrovražedná válka.
Stávající prezident s gustem polarizuje českou společnost. Ale ať už jsme jeho příznivci, či odpůrci, na jednom se jistě shodneme: Miloš Zeman si nemohl přát lépe rozdané karty před obhajobou prezidentského úřadu.
Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom
Proč nemlčet k tomu, co se děje na Slovensku
Petr Honzejk
Francouzská reflexe covidové pandemie - politici selhali
Klára Notaro
‚Sedmadvacet písečků‘ ničí Evropskou unii
Lída Rakušanová
Jak Rusko přijímá duchovně morální migranty
Alexandr Mitrofanov