Stanjura se tehdy oháněl slibem, že koalice změní legislativu tak, aby stačilo právě jen těch osm miliard. Na to ale Národní rozpočtová rada namítala: „Návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Vládu Petra Fialy začaly dobíhat její vlastní rozpočtové triky

A když se k problému rada vrátila před pár dny, mohla dodat, že v rozpočtu ony miliardy evidentně chybí – a nejen proto, že zákon se podařilo změnit jen částečně. A to už Petr Fiala (ODS) a Zbyněk Stanjura museli kapitulovat a vláda podporu o 20 miliard zvýšila.

Peníze v rozpočtu opravdu chybí...

Ale kde ty peníze vezme? Podle Stanjury 14 miliard z jakýchsi nespotřebovaných výdajů ministerstva a dalších šest z rozpočtových rezerv. Ovšem ve vládní rozpočtové rezervě bylo na začátku roku necelých osm miliard, takže od teď je tato položka, ze které by se měly brát peníze například na povodně, de facto na nule.

Nad tímto neuvěřitelným příběhem se vznáší otázka, jak se to mohlo ministru Stanjurovi vůbec stát? Jako odpověď poslouží věta teologa a skauta Marka Orko Váchy: „Lež je omyl, který to o sobě ví.“

Podobná potíž se rýsuje vládě i s penězi na platy nepedagogických pracovníků. Původně se měl tento výdaj převést od 1. září ze škol na zřizovatele – obce a kraje.

Při schvalování rozpočtu ale budoucí plátci neměli peníze, jen slib, že se změnou zákona upraví rozpočtové určení daní a na účtech obcí a krajů přistane potřebných asi 11 miliard korun.

Národní rozpočtová rada zase upozorňovala, že takhle se státní finance sestavovat nemají. A zase měla pravdu. Vláda nedávno změnila názor a převod se uskuteční až od 1. ledna 2026, kuchařky a školníky tedy bude až do konce roku platit stát. Z čeho?

Z prázdné vládní rezervy, jak svého času navrhoval Mikuláš Bek (STAN), jistě ne.

Na obranu si půjčíme?

Vedle házení hrachu na zeď, za níž sedí Fialův kabinet, upozornila rozpočtová rada na jeden zásadní problém: Zvyšování výdajů na obranu považuje za hotovou věc a doporučuje úpravu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která by umožnila „zvýšení výdajového rámce státního rozpočtu o výdaje na obranu přesahující 2 procenta HDP. Tedy nad úroveň, která je v klidných dobách považována za optimální.“

Něco velmi podobného si teď odhlasovali v Německu a ministr Stanjura jako poslanec už podal takový pozměňovací návrh ve Sněmovně k zákonu o kontrole veřejných financí.

Znamená to, že kvůli penězům na obranu nad 2 procenta nebude muset příští vláda ani škrtat, ani zvyšovat daně, ale vypůjčí si. Fialův kabinet by navyšoval od příštího roku tuto kapitolu o krotké 0,2 procenta HDP, ale na podzim jsou volby a nová vláda bude mít uvolněné ruce.

Což je situace odpovědně připravená, a nezbývá než doufat, že na ministerstvu financí nezasedne zase nějaký rozpočtový kouzelník.

Autor je šéfredaktor deníku Právo 

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít