Nalézt rovnováhu ovšem není jednoduché. Opačný extrém předvedla o víkendu velká ruská média. Ta pro změnu neinformovala o teroristickém útoku vůbec.  

Teď nemyslím, že by divákům zatajila tragédii v Katalánsku nebo atentát ve finském Turku. Ba naopak. Do Barcelony přijely štáby ruských televizí a v Turku se našla ruskojazyčná svědkyně, která přes Skype poskytovala rozhovory jak na běžícím pásu.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Ale o téměř identickém teroristickém útoku v západosibiřském městě Surgut se třeba diváci státní televize Rossija dozvěděli jen ze zpráv ve dvě odpoledne a příspěvek měl rovných 16 vteřin. Také vám to uniklo? 

Podle dostupných informací se osmnáctiletý Artur Gadžijev v sobotu vyzbrojil černou maskou, nožem, sekerou a atrapou bomby a postupně napadal kolemjdoucí v centru města. Výsledkem bylo sedm zraněných, z toho jeden je v kritickém stavu. Islámský stát následně publikoval video, na kterém útočník přísahá věrnost vůdci Islámského státu Abu Bakrovi al-Bagdádímu. 

'Tohle se v televizi nedozvíte' 

Útok znovu připomněl, že ačkoliv zastánci Kremlu líčí Rusko jako hlavní oporu křesťanské Evropy, ve skutečnosti je zemí s jedním z nejvyšších podílů muslimského obyvatelstva. A tudíž i cílem útoků radikálních islamistů. Moskva zkoušela různé přístupy k informování o teroristických útocích. 

Během první čečenské války, kterou značná část veřejnosti vnímala jako nespravedlivou, média nešetřila kritikou a separatisté jim občas poskytovali rozhovory. Dokonce obsazení porodnice ve městě Budjonovsku Šamilem Basajevem část médií a veřejnosti omlouvala reakcí na zločiny ruské armády. Válka výrazně přispěla k poklesu popularity prezidenta Borise Jelcina.

Jeho nástupce Vladimir Putin se poučil a během druhé války byl výrazně omezen přístup novinářů do válečné zóny a citování čečenských představitelů bylo zakázáno.  

Nyní je situace taková, že média jsou mimořádně opatrná. Každý materiál, třeba o islamistickém podzemí, může být vyložen jako podpora extremismu, příslušné médium může přijít o licenci a dotyčný novinář může být zavřen za napomáhání teroristům. Pokud použijete název Islámský stát, musíte do závorky napsat, že organizace je v Rusku zakázaná. 

K poklesu terorismu ovšem závorky nepomůžou, podobně jako se o tom přesvědčila v 70. letech britská vláda, když nařídila BBC, aby ve vysílání nezaznívaly hlasy představitelů strany Sinn Féin, politického křídla Irské republikánské armády. Tím spíše dnes, když díky internetu se mohou šířit nejrůznější fámy.  

Ukázalo se to i v Surgutu, kdy na místních fórech kolovaly nejrůznější fámy o počtu teroristů či o otrávení pitné vody. Vždy s podotekem „Tohle se v televizi nedozvíte, protože úřady to skrývají”. 

Úkolem seriózních médií je objektivně informovat nejen o události samotné, ale i o pozadí a příčinách. Protože to je to podstatné, co jednou mohlo vést ke změně situace, nikoli snahy úřadů o zamlčování nebo bulvární pitvání v tragických osudech obětí.

Ondřej Soukup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít