Nepáchá přece žádné násilí. Možná že vzbuzuje veřejné pohoršení. Ne ale proto, že jde o pálení koránu, ale jednoduše proto, že pálí knihu. Přesto o zločinu nelze mluvit, podobně jako za zločince nepovažujeme člověka, který na veřejnosti své okolí obhazuje zvlášť vybranými sprostými slovy. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Štern: Mají Švédové zakázat pálení Koránu?

S pohoršením na veřejnosti máme neblahé zkušenosti. Byl to komunistický režim, který je zavedl do trestního práva. Říkal tomu zločin pobuřování. Stačilo, abyste na ulici pronesli cosi politicky nepatřičného a jeden jediný kolemjdoucí se vaším výrokem cítil pohoršen, už vás vedli v klepetech.  

Demokratický stát toho věru nemá zapotřebí. Má přece za úkol lidem zajistit jejich základní svobody. Těmi na prvém místě jsou svoboda slova a svoboda jednání. Proto je na pováženou úmysl švédské vlády pálení koránu zakázat a tak tuto nebohulibou činnost kriminalizovat. Jen proto, že zmanipulovaní iráčtí muslimové v odvetu za tento počin zaútočili v Bagdádu na švédskou ambasádu.

Neobstojí ani argument, že korán mnozí věřící považují za nedotknutelnou svátost. Obsahuje přece slovo boží. Tato skutečnost je samozřejmě závazná a i já jsem povinen, ač si o věci myslím cokoli, ji respektovat. Neznamená to však, že ten, pro koho je korán nedotknutelnou svátostí, má právo na demonstrativní pálení jeho svaté knihy reagovat násilím.

Paliče svaté knihy považuju za kulturního barbara. Nezaslouží si špetku sympatií. Za barbara ho budu mít i tehdy, kdyby se rozhodl demonstrativně pálit učebnici matematiky. Mimochodem i v ní pro mnohého věřícího je obsaženo slovo boží. Nedopouští se ale rozhodně žádného násilí. Toho se naopak dopouští ten, kdo na věc reaguje vyhrožováním, fyzickými útoky, a ne silou argumentu.

Nekulturní projev, ale ne zločin

Respekt tu musí být vzájemný. Nejen k přesvědčení, že pro někoho jde o svatou knihu, ale i k přesvědčení, že jednou ze základních hodnot evropské demokracie je svoboda slova a svoboda jednání.

Rozhodne-li se švédská vláda zakázat demonstrativní pálení pro někoho svatých knih, rozhodne ve skutečnosti pro salámové ukrajování z těchto svobod. Jaký další krok bude následovat? Zákaz vyprávět na veřejnosti vtipy o muslimech? O policajtech? O Židech? Začneme pronásledovat autory karikatur Mohameda či samotného pánaboha?

Pálit demonstrativně knihy, ať už jde o Korán, anebo o učebnici matematiky, sice není přínosem do obecné debaty, ale také není zločinem. Jde jen o jiný projev svobody jednání, který ač nekulturní a zasluhující si opovržení, musíme jako takový se skřípěním zubů vzít na vědomí. Rozhodně ale není důvodem k mocenskému zásahu demokratického státu.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít