Sázka na zlato je sázkou na nejistotu

Zlato neztrácí svou kupní sílu, takže prakticky chrání a zajišťuje investované peníze před inflací. Zlato je drahý kov, neztrácí časem hodnotu a stále bude mít stejnou kupní sílu. Zdají se vám tyto věty povědomé? Aby ne. Propagace investic do zlata je stále stejná. A také stále stejně chybná, protože na zlatě se dá prodělat poměrně dost.

Komentář Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zlato (ilustrační foto)

Zlato (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Je dobré si to připomenout právě teď, kdy cena zlata dosáhla dalšího historického maxima v nominálním vyjádření a aktuálně se obchoduje kolem 2500 tisíce dolarů za trojskou unci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Sázka na zlato je sázkou na nejistotu

Zlaté slitky ani žádná jiná forma zlata automaticky nenabízí jejich majitelům, že vždy dostanou při prodeji zpátky to, co investovali. Pohled do historie naopak ukazuje, že poměrně často mohl člověk na investicích do zlata velmi dobře prodělat.

Pokud se podíváme na posledních 50 let, tak první výrazný růst cen zlata nastal po ropném šoku v polovině 70. let minulého století. Zlomový pak byl vpád Sovětského svazu do Afghánistánu v lednu 1980, v roce, který katapultoval cenu zlatého kovu k 850 dolarům za trojskou unci, což po započtení inflace by dnes odpovídalo částce 3244 dolarů za unci.

Vsadit celoživotní úspory

Dalších 20 let cena zlata s mírnými výkyvy klesala. V 90. letech minulého století srazil cenu zlata výprodej zásob centrálních bank včetně té české. Důvod vysvětluje Česká národní banka takto: „Motivací byla snaha ‚vyměnit‘ nelikvidní a z hlediska stability ceny rizikovou investici, která navíc nenese běžný úrok za relativně stabilní a vyšší úrokové výnosy.“

Cena zlata je na rekordu, přesáhla 2486 dolarů za troyskou unci. Stříbro mírně oslabilo

Číst článek

Výsledkem výprodejů bylo, že se v roce 1999 celkem patnáct centrálních bank dohodlo na regulaci prodeje zlata.

Novou pobídkou pro zvýšení cen zlata byl opět nárůst světové nejistoty. Začalo to teroristickými útoky na Spojené státy v roce 2001, dalším impulsem byla finanční krize roku 2008. V roce 2016 ovšem cena opět spadla a to až o 40 procent.

Další růst cen zlata přinesla pandemie koronaviru, válka na Ukrajině i na Blízkém východě. Poslední skok v uplynulých dnech je výsledkem očekávání, že americká centrální banka FED sníží úrokové sazby, takže bude vcelku jedno, jestli peníze budou ležet bez úroku v bance, nebo ve zlatě. U cenného kovu s nadějí, že jeho cena nepůjde rychle dolů.

Přes to všechno po započtení inflace je i dnes cena zlata stále nižší než před 45 lety v roce 1980. V této souvislosti je také dobré připomenout, že se cena zlata v průběhu minulých let několikrát stala předmětem manipulace. V roce 2014 za to dostala banka Barclays pokutu téměř 44 milionů, koncem roku 2020 se bývalý obchodník společnosti JPMorgan přiznal k manipulaci s americkými trhy s kovy, a to včetně zlata.

Jak je vidět, rozhodně neplatí, že si zlato udržuje svoji hodnotu vždy a za všech okolností. Je to investice jako každá jiná, dá se na něm velmi dobře vydělat, ale také prodělat.

Ani s jeho likviditou, tedy okamžitým prodejem zlata, to není zcela jednoduché, zejména v případě, když se chce člověk dostat zpátky ke svým penězům a nejlépe ještě něco vydělat navíc. Protože i zlato, stejně jako vše ostatní, většina lidí nakupuje přes prostředníky, tedy s přirážkou k ceně na komoditním trhu.

Vsadit na něj celoživotní úspory by proto bylo pošetilé. Bez ohledu na sebelákavější reklamu, jejímž hlavním cílem není výdělek klienta, ale obchodníka.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme