Putinův podpis pod zákon přišel poté, co ho ve středu schválila i horní sněmovna ruského parlamentu – Rada federace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Tady byl poměr hlasů ve prospěch reformy ještě mnohem drtivější než před týdnem ve Státní dumě: 145 senátorů bylo pro a pouhých 5 proti. Prezidentova hlasovací mašinérie, jak se ruskému parlamentu často a právem říká, zkrátka opět zafungovala bezchybně.

Stalo se tak i přesto, že přímo pod okny Rady federace reformu rozhodně odmítalo několik tisíc nespokojených lidí. Mimochodem – podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, se kterým přišel uznávaný a respektovaný Levada-Centr, s touto zákonnou úpravou nesouhlasí až devět lidí z deseti. Což znamená, že nejvyšší ruská státní moc musí mít pro zavedení takto nepopulárních opatření opravdu pádné důvody.

Ostatně když s nimi premiér Dmitrij Medveděv na samém počátku světového fotbalového šampionátu v Rusku přišel, vysvětloval je vcelku racionálními důvody – především demografickými, které platí i jinde po světě, kde se věková hranice odchodu do důchodu zvedla už dávno.

Podplukovník KGB a jeho štěstí

Hlas lidu, který je, jak známo, hlasem božím, mu však odpověděl rázně a přímo: Nechoď na nás s nějakými Japonci či Nory, když my se takového věku ani zdaleka nedožíváme. Což je ostatně hlavní argument prostých Rusů, kteří si na četných protivládních demonstracích nejednou dopřávají i hodně chmurné šprýmy – například plakát, na němž smrtka s kosou zástupu starších občanů bez obalu říká: Já přijdu dřív než penze!

Zajímavá je pozice prezidenta Putina, který se nejdřív k reformě vůbec nehlásil a nechal své pobočníky národu vysvětlovat, že on s tím přece nemá nic společného a že je to kompetence vlády. Nakonec byl ale okolnostmi a zřejmě i již zmíněnou všelidovou nevolí, která byla nakonec větší, než vládnoucí špička předpokládala, donucen koncem srpna vystoupit se zvláštním prohlášením v televizi.

Převzato z Plusu

Osobně pro něj to patrně bylo o to nepříjemnější, že v roce 2005 velmi sebevědomě prohlásil, že za jeho prezidentování se věk odchodu do důchodu rozhodně zvyšovat nebude. Tentokrát musel připustit, že se zkrátka hlavně z ekonomických důvodů nedá nic dělat a jedinou podstatnou náplastí, kterou měl k dispozici, bylo snížení původně plánovaného odchodu žen do penze v 63 letech o tři roky.

Putin byl dlouho považován za dítě Štěstěny, jemuž od nástupu do prezidentského úřadu vycházelo skoro všechno. S počátkem ukrajinské krize ale jako by právě tohle přestalo platit. Přišly sankce, klesly ceny ropy, oslabil rubl a letos se ke všem těmto nepříjemnostem přidala ještě z ruská strany jasně zpackaná travičská kauza Skripal. Uvidíme, co tohle všechno bude pro bývalého podplukovníka KGB znamenat dál.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít