Ruské vinařství vzkvétá. Díky válce
Válka, již Vladimir Putin rozpoutal počátkem roku 2024 na Ukrajině, přinesla Rusku vedle dnes již hodně početných obětí v některých oblastech i prospěch. Týká se to především těch výsečí národního hospodářství, které se musely postarat o domácí náhrady chybějících dovozů, vyvolaných západními sankcemi. Například vinařství.
V posledních letech se ruské vinařství, což v této zemi není právě tradiční obor, dočkalo několika významných stimulů, bohužel většinou souvisejících s válkou a západními sankcemi.
Zaprvé ruská vláda schválila zásadní zákon o vinařství, na jehož základě začaly prudce růst výměry vinic. Dalším, zřejmě ještě důležitějším hybným prvkem se – samozřejmě také kvůli západní obchodní politice vůči Rusku, vyvolané válkou – stala zvýšená cla na zahraniční vína, což vedlo k jejich prudkému zdražení a změně nabídky maloobchodní sítě ve prospěch ruské produkce.
Věnovat pozornost domácímu vinohradnictví se přitom stát rozhodl už před více než pěti lety. Příslušný zákon byl přijat v roce 2020 a hlavní novinkou v jeho dikci bylo, že zakazoval dovoz vinných polotovarů ze zahraničí, které zpracovatelský průmysl nakupoval hlavně proto, že produkce vlastních domácích vinohradů bylo jednoduše málo. Výsledkem ovšem bylo, že takovéto víno nemohlo být označováno jako ruské.
Plochy vinic
Vinice v jižní Evropě bojují o přežití. Nepředvídatelné počasí dlouhodobě ničí úrodu
Číst článek
Okamžitý efekt nová právní norma samozřejmě nepřinesla a na počátku její existence se výroba domácího vína snížila, v prvním roce dokonce o třetinu.
Výrobce základní suroviny však zákon ponoukl ke zvýšení produkce a pochlapil se i samotný stát, který se kupříkladu v roce 2023 postaral o jeden z nejvyšších nárůstů výměry vinic na světě. Nejvíc jich přibylo na jihoruské Kubáni, v Dagestánu a na Krymu (v Moskvě dnes automaticky považovaném za ruský). V absolutních číslech, pokud jde o plochy vinic, však Rusko stále zůstává na 17. místě na světě.
Dovozy ze zahraničí domácí ruská produkce přirozeně nenahradí, ale změnila se jejich struktura: víc než ze Západu a ze světa se jí dováží například z Gruzie a dalších „spřátelených“ států.
Podstatnější ale možná je celonárodní dopad celé této šlamastyky: ukazuje se, že podobně jako v 90. letech po konci SSSR v samostatném Rusku na úkor tradiční a zdravotně i společensky velmi nebezpečné vodky značně stoupla spotřeba piva (včetně domácího, jehož kvalita se pronikavě zlepšila), a tak by se mohlo totéž stát i v případě přírodních vín. Tentokrát díky válce. Řečeno s klasikem: To jsou paradoxy, pane Vaněk!
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Světlé stránky povodní
Lída Rakušanová
V Rusku může být dobrovolná bezdětnost zakázána. Přeje si to jediná žena v čele vedení země
Alexandr Mitrofanov
Do třetice všeho špatného aneb Proč jsou dotace riskantním podnikem
Petr Holub
Odvolání Michala Šimečky vrací na Slovensko mečiarismus
Kamila Pešeková