Putin vybídl Lukašenka k jednání s opozicí
Překvapivá zpráva zazněla tento čtvrtek z Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin, který se tentokrát osobně zúčastnil porady na ministerstvu zahraničí, při této příležitosti vybídl svého běloruského kolegu Alexandra Lukašenka, aby zahájil jednání s opozicí.
„Samozřejmě chápeme, ba jsme si zřetelně vědomi toho, že aktuální situace v Bělorusku se sice uklidňuje, ale některé problémy existují dál. Proto také voláme po dialogu mezi běloruskou státní mocí a opozicí,“ prohlásil muž, který se svou domácí opozicí zatočil stejně nelítostně jako Lukašenko s tou běloruskou.
Co chce Bělorusko? Jaká je role Ruska? A reaguje EU dost účinně? Klíčové otázky kolem migrační krize
Číst článek
Ona opozice v obou zemích byla víceméně fyzicky rozdrcena a její představitelé buď sedí za mřížemi, nebo byli nuceni uchýlit se do exilu především v okolních unijních zemích, anebo se přikrčit ve svých příbytcích, a pokud možno ani nemuknout.
Proč tedy najednou takováto výzva?
Ruský politický komentátor Petr Kuzněcov připomíná vývoj migrační krize na bělorusko-polské hranici a otevřené polské ultimátum. Pokud na této hranici nebude do 21. listopadu, tedy do zítřka, zjednán pořádek, Polsko uzavře železniční spojení přes hraniční přechod Kuznica.
To by byla těžká rána i pro ruský vývoz do Evropy. Podle zmíněného komentátora je zcela jasné, že Polsko by s takovýmto ultimátem rozhodně nepřišlo, kdyby se nejednalo o společné stanovisko celounijní.
To znamená, že Lukašenkovi se uměle vyvolanou migrační pohromou vrazit klín mezi státy Evropské unie nepodařilo. A stejně tak Lukašenko tímto chaosem na vlastní objednávku nedokázal přimět k jednání ani oficiální představitele přímo zasažených sousedních států, natožpak nějaké unijní politické špičky.
Sázka na špatného koně
Moskva tedy, i když je sama podezírána, že za Lukašenkem stojí ve všem včetně migrační krize, nejspíš pochopila, že vsadila na špatného koně.
Jiná věc je, že po loňských prezidentských volbách v Bělorusku si Vladimir Putin neuměl představit, že do prezidentského křesla v Minsku by usedla třeba Svjatlana Cichanouská. To mu byl bližší jeho diktátorský bratr. Teď se ale věci zjevně mění.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů běloruského politického exilu Pavel Latuška k tomu všemu v rozhovoru pro DW podotýká:
„Kreml si je podle mě jasně vědom toho, že drtivá většina Bělorusů podle domácích, ale koneckonců i ruských průzkumů veřejného mínění Lukašenka nepodporuje, takže teď už lidé jen čekají na okamžik, kdy z funkce, kterou si nelegálně uzurpoval, konečně odejde.“
Ostatně to byl právě pan Latuška, kdo Kremlu nedávno zaslal balíček návrhů Vize 2024, zabývajících se tím, jak vyřešit běloruské politické a ekonomické problémy a samozřejmě jak narovnat vztahy mezi Moskvou a Minskem. Inu, jak praví známé ruské úsloví: Počkáme – a uvidíme!
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Rodiče, děti i firmy chtějí kvalitní vzdělávání. Stát zatím selhává
Julie Hrstková
Jak prezident Donald Trump zasáhl do česko-slovenských vztahů
Petr Šabata
Kdo je tady diktátor
Viktor Daněk
Vyloučení z KSČM jak za starých časů
Ondřej Konrád