Otázka pro Hamleta – zastavit či nezastavit dovoz plynu
Dodávky ruského plynu a ropy se musí zastavit. Tím ruská ekonomika utrpí nejvíc, i když zároveň také evropský spotřebitel. Citované věty pronesl bývalý francouzský prezident Francois Hollande v rozhovoru pro německý deník Welt. Jeho slova nejsou ničím neobvyklým. Lídři celého západního světa dnes přemýšlí, jak ruskému hospodářství uškodit co nejvíc.
Pokud bylo cílem oslabit rubl a znemožnit tím Rusku obchody s okolním světem, pak samozřejmě západní sankce nemohou fungovat, když Západ nakoupí ruské suroviny za 300 miliard dolarů ročně. Takovými úvahami se energetická debata v časech války obrací.
Dosud bylo nejčastěji slyšet varování, že prezident Vladimir Putin zavře plynové kohoutky a Evropa bude mrznout. To však nehrozí ani v nejmenším, jak se mezitím zjistilo. Konkrétně Gazprom dodával v uplynulé zimě do Evropy jen to nejmenší množství plynu, jak umožňovaly uzavřené smlouvy.
Dodávky ovšem navýšil ve stejný den, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Teď tedy Evropa přemýšlí, že naopak sama přestane ruský plyn odebírat. Z velkých zemí se to týká především Německa a Itálie, kterým dodávky Gazpromu pokrývají polovinu spotřeby, v menších zemích na východ od Německa, mezi kterými je i Česko, však pochází z Ruska takřka 100 procent spotřebovaného plynu.
Náhrada za ruský plyn
Přesto není možné přehlížet, že požadavek, aby Evropané odmítli plyn a tedy rozjeli jakousi totální ekonomickou válku s Ruskem, zase tak velký smysl nedává. Především úplně obecně platí, že ekonomické sankce mají převážně psychologický efekt, který má třeba v aktuálním případu Ruska srazit hodnotu rublu, rozjet inflaci a tím oslabit vnitropolitickou pozici prezidenta Putina.
Jestli Rusové přijdou o tržby 10 nebo 20 miliard dolarů za březen, na ekonomické situaci Ruska mnoho nezmění. Pro delší hospodářskou válku je třeba hledat náhradu za ruský plyn, o takové strategii však dosud nebyla řeč.
Především však není možné přehlížet, že Rusko vydělává na ropě pětkrát víc než na plynu. Kdo mu tedy chce ekonomicky ublížit, ať zablokuje export černého zlata. Odběratelé plynu se pak mohou ze solidarity přidat. Jenže zablokovat ruskou ropu by znamenalo oslabit světové trhy. Podle odhadů amerických expertů by to znamenalo, že cena benzínu u pumpy vyroste o polovinu na celém světě. Tady by už netrpělo pouze pár především východoevropských zemí, které se příliš spoléhaly na dodávky z východu, ale spotřebitelé, a především voliči ve všech vyspělých státech v severoatlantickém regionu.
Nadšení je dobrá věc, ale při ekonomické válce se vyplatí přemýšlet, aby určitá opatření nepoškodila toho, kdo je podnikl, ještě víc než protivníka. Protože pak by byl protivník fakticky posílen. Nic proti embargu ruského plynu, v každém případě by však bylo normální promyslet jeho důsledky.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Spokojené Rusko vidí Trumpa jako dobře čitelného mafiána
Alexandr Mitrofanov
Peníze vládnou světu. Trump chce vládnout penězům
Lída Rakušanová
ANO a Nic, které nás neubrání
Petr Fischer
Špatné příklady na Slovensku táhnou?
Kamila Pešeková