Nový Brusel aneb Ze životů euroúředníků v době postpandemické
Evropská unie je projekt ve výstavbě. Kdo stál v jejím centru – na pověstném bruselském náměstí Schuman – víckrát za život a třeba s odstupem jednoho roku, pochopil, že tady kvůli rozpínavosti eurobudov nezůstává kámen na kameni. Tohle místo se mění před očima, stejně jako Evropská unie.
Nedávno se na youtube objevily nově kolorované záběry Bruselu ze začátku 20. století. Nejezdila auta, jen první elektrické tramvaje a na náměstí Schuman nebyly masivní skleněné eurobudovy, nikde nevlála jediná vlajka. Obří kontrast s tím, jak euročtvrť vypadá dnes.
Proč to říkám? Protože v minulosti existovalo x plánů na přestavbu a zlidštění téhle části Bruselu. Pandemie je teď ale úplně shazuje ze stolu.
Koronavirus nejdřív udělal z euročtvrti město duchů. Na 50 tisíc lidí, kteří sem denně chodili – ať už euroúředníci z komise, rady nebo parlamentu, lobbisti nebo novináři – najednou zůstalo doma u počítačů. Přestala se tu pít káva, přestaly se prodávat sendviče a saláty k obědům, přestaly tu čekat taxíky a přešlapovat služební šoféři, realitní makléři přišli o řadu slibných projektů. Katastrofa pro malé podnikatele ve velké bruselské eurobublině.
Malá revoluce
Teď navíc komise oznámila, že evropská byrokracie už ani po pandemii nebude fungovat tak jako dřív. Práce z domova se osvědčila, stala se novou normou. Komisař pro rozpočet Johannes Hahn přišel s plánem, že do deseti let komise sníží počet svých budov na polovinu. Ze stovky na padesát.
A tak zatímco v době předkoronavirové seděli euroúředníci v malých standardizovaných kancelářích, teď se pro ně plánují nové open space prostory, kde se budou střídat u stolů, potkávat s kolegy a mít pravidelná jednání. Celá myšlenka je odůvodněná hlavním politickým cílem komise – být zelenější a digitalizovanější. Euroúředníci se nevzpírají. Podle komisních průzkumů chce dva až tři dny v týdnu pracovat z domova 90 procent z nich.
Je to malá revoluce ve velké administrativě. A ukazuje velmi dobře, jak silný vliv má pandemie na budoucnost světa. Evropské instituce jsou rozhodně jedny z nejvlivnějších v Evropě i na světě. A chystané změny přispějí k tomu, aby se staly ekonomičtější a zelenější.
Co teprve, kdyby se část euroúředníků vrátila domů, do zemí sedmadvacítky? Bruselská eurobublina by splaskla a Evropská unie by se tak přiblížila občanům celé Evropy.
Autorka je publicistka
Jak se vlastně máme? Skvěle, nebo to stojí za starou bačkoru?
Petr Honzejk
Jak na dezinformace
Libor Dvořák
Čeští podnikatelé vyrazili na Západ
Luboš Kreč
Svět v nepořádku
Lída Rakušanová