Malá firma jako velká záchrana pro Babiše a Čapí hnízdo
Farma Čapí hnízdo byla malým podnikem a měla na dotaci nárok. Proto je trestní stíhání zastaveno. Tak vysvětluje Martin Erazím, proč po zhruba čtyřech letech vyšetřování dospěli s podřízeným Jaroslavem Šarochem právě k takovémuto závěru. Stručné zdůvodnění samo o sobě nestačí k rozptýlení pochybností o tom, zda nebrali ohled na to, že se případ týká premiéra.
To, že farma Čapí hnízdo měla formálně na dotaci v té době nárok, o tom nikdo nepochybuje. Malým podnikem se však stala až po opuštění koncernu Agrofert. Kdyby v něm farma zůstala, na peníze z Bruselu by mohla zapomenout. Na posouzení policistů bylo, zda vyčlenění z koncernu a po nějaké době návrat do jeho lůna, byly jen shoda okolností.
Po čtyři roky se zdálo, že nikoli. Vyšetřovatelé pracovali s verzí, že putování farmy z Agrofertu do Agrofertu bylo účelové. Sbírali pro to důkazy a chtěli aktéry této kauzy postavit před soud. Státní zástupci Šaroch s Erazímem nakonec dospěli k závěru, že to nepůjde.
Trollové mi nadávali do bonzáka, smysl to ale mělo, říká autor trestního oznámení na Babiše
Číst článek
Nejenom kvůli velikosti podniku a tím pádem i nároku na dotaci. Také kvůli tomu, že si Agrofert a Čapí hnízdo podle nich nijak nekonkurovaly. To je pravda. Z některých důkazů, které se postupně objevovaly v médiích, vyplývá, že si naopak pomáhaly. Jakoby zůstaly i nadále propojeny, i když formálně spolu neměli mít nic společného.
Přesněji řečeno, ten větší podporoval menšího. Třeba při žádosti o úvěry, kdy se Agrofert zaručoval za jejich splácení. Z materiálů týkajících se jednání s bankou pak vyplývalo propojení Agrofertu a Andreje Babiše s Čapím hnízdem. Dokonce se v nich objevuje zmínka o tom, že bez spolupráce s koncernem by farma těžko mohla ekonomicky fungovat.
Za takovýchto okolností se skutečně nedalo hovořit o nějaké konkurenci. V tom mají státní zástupci pravdu. Dalo by se to však vyložit jako potvrzení toho, že vazby mezi Agrofertem a Čapím hnízdem nebyly nikdy de facto přerušeny a tudíž mohlo dojít k dotačnímu podvodu.
Bude zajímavé přečíst si důkladné zdůvodnění, proč státní žalobci dospěli k jinému názoru. Je pravda, že jejich verdikty se musí respektovat. V právním státě tomu nemůže být jinak. Zároveň je však důležité, aby byly důkladně vysvětleny.
Prozatím tomu tak není. Proto přetrvávají pochybnosti o tom, zda na práci státních zástupců neměly vliv vnější okolnosti. Jednak to, že se případ týká premiéra. Dále skutečnost, že v momentu, kdy dostali od vyšetřovatelů žádost aktéry kauzy obžalovat, došlo k výměně ministra spravedlnosti.
Její načasování se nepodařilo vysvětlit. Těžko se totiž věří tomu, že šlo o shodu okolností. V neposlední řadě se řeší novela zákona o státním zastupitelství. Podle ní by mělo dojít k obměně jeho vedení.
To všechno ovlivňuje atmosféru kolem vyšetřování Čapího hnízda. Pokud bude zastavení trestního stíhání v této věci důkladně a srozumitelně vysvětleno, půjde tvrdit, že na práci Šarocha a Erazíma to nemělo žádný vliv. Do té doby o tom lze pochybovat.
Německu teď jde o všechno. Zachrání ho velká koalice?
Kateřina Smejkalová
Trump a Zelenskyj v Bílém domě. Prezident USA dal přednost nechutnému tyjátru
Libor Dvořák
‚Haf haf hurá,‘ glosuje ruský písničkář chování krajanů
Alexandr Mitrofanov
Dánsko se zlobí. A zbrojí
Jan Fingerland