Kubera – lišák proti větru foukající
Po letech půstu byl Jaroslav Kubera nejvýše postavený politik ODS, šestinásobný teplický primátor a jednou málem i prezidentský kandidát. Šéf Senátu zemřel náhle v pondělí vě věku 72 let.
Muž, který už v 90. letech svérázným humorem ve svých proslovech osvěžoval kongresy občanských demokratů.
A permanentně pěstoval žertování, byť občas nejasné, zda jde o vážné mínění nebo nadsázku. Což mohlo někoho mást, když se o předloňském listopadu stal trochu překvapivě předsedou horní parlamentní komory, a při vědomí vážnosti funkce začal častěji hovořit seriózně.
Politici reagují na úmrtí Kubery. ‚Považoval jsem ho za přítele, jeho smrti lituji,‘ uvedl prezident Zeman
Číst článek
Ale přitom pořád s prvky specifického smyslu pro legraci. A tak bylo záhadou, jak třeba chápat v jeho novoročním poselství nabádání, aby se lidstvo spíš připravovalo na oteplování, místo utrácení peněz v marné snaze je zastavit. Neboť planeta se prý nezhroutí ani za čtrnáct dní, ani za čtrnáct století.
Přes sympatie hrozba
Ovšem jednoznačněji působilo odhodlání Jaroslava Kubery podniknout cestu na Tchaj-wan. I když se to nezamlouvalo části politického spektra. Plus prezidentovi.
Přičemž Miloš Zeman dávného politického rivala doposud respektoval, jistě i pro příbuzný styl legrace (mimochodem tu a tam na účet žen) a společnou vášeň k cigaretám. V ní šel ovšem Kubera ještě o něco dál a tažení za konec kouření v restauracích označoval jako nikoterorismus. A zásah do svobody.
Ještě na sjezdu byl plný energie a učil mě, jak předbíhat ve frontě, říká Němcová k úmrtí Kubery
Číst článek
Zemanovi se také zřejmě líbila Kuberova přímost, cosi jako pověstný selský rozum a tedy lidovost. Přesto mu kvůli Tchaj-wanu veřejně pohrozil ukončením přátelství. Což však byl šéf Senátu ochoten risknout. Jak by to nakonec dopadlo, se už nedozvíme.
Možná by společné sedánky v oblacích dýmu opravdu skončily. I tak bylo ovšem neochvějné trvání na chystané cestě k nelibosti jak prezidentově, tak čínské ambasády, pozoruhodné. Ostatně šlo o asi obecně nejviditelnější Kuberovo politické gesto.
Hájený exemplář
Protože do takřečené vysoké politiky vlastně před tím nezasahoval. Nikdy nebyl v užším vedení ODS a zřejmě o to ani nestál. Užíval si luxusní pozici z rekordní primátorské série ve známých lázních, byť ležících v sociálně složitém regionu. Že se na něho i pro očekávaný sarkasmus a leckomu konvenující zábavnou nestandardnost navykla obracet především s komunálními otázkami média.
Ve straně byl cosi jako hájený exemplář: starý mazák, bez nehody přeživší tři předsedy a různé hupy. Aby se nakonec, sám vyhoupl, skoro až náhodou, do jednoho ze čtyř nejvyšších ústavních křesel. Ve kterém toho sice za zhruba rok mnoho vykonat nestihl. Ale pro něho nezvyklou roli se snažil hrát důstojně. Včetně onoho foukáni proti velmocenskému větru.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Německo na šikmé ploše
Lída Rakušanová
Katolická tradice jubilejních roků
Martin Horálek
Vánoce vnímáme jako svátky míru. Válka nás unavuje, ale můžeme se octnout tam, co Ukrajinci
Martin Fendrych
Digitalizace je jako svatý grál. Všichni po ni touží, ale nikdo ji nenašel
Julie Hrstková