Jaromír Nohavica – Petr Bezruč – Slezské písně. Šest slov, která zaručeně přitáhnou pozornost
Slezské písně od svého prvního vydání roku 1903 na sebe poutaly pozornost nejenom díky literární výjimečnosti, ale také nejasnému autorství. Zejména po roce 1989 se objevuje čím dál víc otázek, kdo je skutečným autorem. V posledních letech domněnku o dvojím autorství razí písničkách Jaromír Nohavica a také tento fakt vzbuzuje emoce.
Kdo je skutečným autorem Slezských písní, se už nejspíš nikdy nedozvíme. A školáci budou zřejmě ještě dlouhá léta opakovat texty psané v učebnicích jazyka českého o tom, že básnická sbírka Vladimíra Vaška, který používal pseudonym Petr Bezruč, patří k pilířům literatury plné vzdoru a národního uvědomění. Učila jsem se o tom stejně tak před lety já, jako se tomu teď učí i mé děti, a také ony recitují Maryčku Magdonovou.
Kdo napsal Slezské písně? Nohavica hledá ‚mladého studenta češtiny‘, který bude pokračovat v jeho bádání
Číst článek
Příběh siroty, který otevírá sloka „Šel starý Magdón z Ostravy domů,“ zhudebnil ostravský písničkář Jaromír Nohavica, který čas od času před svými vyprodanými koncerty zařazuje i přednášku o tom, že Slezské písně nenapsal jenom Vladimír Vašek, ale také jeho předčasně zesnulý přítel Ondřej Boleslav Petr.
Je to pár dní, co iROZHLAS.cz zveřejnil rozhovor s Jaromírem Nohavicou o autorství Slezských písní, ve stejné době Český rozhlas Plus odvysílal rozhovor, který jsem natočila pár minut před Nohavicovým koncertem v pražské Viole, zahájil ho přednáškou o autorství Slezských písní.
Od té doby jsem si pročetla několik komentářů na svou i Nohavicovu adresu a třeba kolegové z časopisu Reflex mě nominovali na cenu NEVER MORE. Proč ne? Jsou témata, o kterých se má diskutovat a otazníky kolem autorství tak zásadní sbírky to zasluhují.
Rozruch a Nohavica
Ale do mysli se mi vtírá i otázka, jestli by článek a rozhovor vzbudil takový rozruch, kdyby nešlo o Jaromíra Nohavicu? A to mi přijde škoda. Čím víc bychom rozkrývali příběh autorství Slezských písní, tím víc bychom objevovali pod-příběhů, osudů, názorů.
Paradox Nohavica. Zpíval o svobodě, teď si přijel pro vyznamenání do země, kde se svoboda potírá
Číst článek
Patří k nim také osud spisovatele a literárního historika Jana Drozda (1914–2005). Ten na mnoho nesrovnalostí v Bezručově díle upozornil v knize z roku 2003 Autoři Slezských písní. Ostatně Jaromír Nohavica se s ním také setkával a na toto téma mnohokrát rozmlouvali. (V rozhovoru pro Český rozhlas jeho jméno ale nezmiňoval – otázkou je, zda jen prostě zapomněl.)
Myšlenkou nejednoznačného autorství se Jan Drozd zabýval celý život, dokonce proti sobě poštval hodně odborníků na literaturu. V jednom z posledních článků z roku 2005 nadepsaným Otevřený dopis vědeckým literárním institucím aneb Autoři Slezských písní píše: „…Očekával jsem tvrdé střety, věcné důkazy, ale místo toho se oponenti zaměřili na hanobení mé osoby…. Celá stoletá kauza Petr Bezruč se dá vyjádřit několika slovy: Byli dva blízcí přátelé, básnici. Jeden náhle zemřel. Druhý chce pokračovat v jeho díle, ale nemůže překročit svůj stín...“
V Íránu se něco stalo
Jan Fingerland
Platové poměry a férové naladění lidu
Petr Fischer
Muskovo psí šetření
Tereza Zavadilová
Dávky, dálnice, platy. Těžko chtít před volbami jiný rozpočet
Petr Holub