Italský vicepremiér a šéf Ligy, jedné ze dvou koaličních stran, se rozhodl prezentovat uvážlivě, když národu sděloval, že tak jako manželé, kteří tráví více času ve sporu než láskyplným soužitím, se mají rozejít, je na čase rozpustit i nynější vládu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Adama Černého

Ve své paralele o manželství se však už Matteo Salvini nezmínil, že valnou porci sporů v koalici vyvolávala právě jeho strana. Koneckonců poslední hádka se spustila, když Liga v parlamentu nechala schválit výstavbu tratě pro vysokorychlostní vlak z Turína do Lyonu, ačkoli druhá koaliční strana, Hnutí pěti hvězd, projekt odmítala s tím, že vynaložené náklady by bylo užitečnější investovat jinde.

Jak už to v politice bývá, spor o vysokorychlostní vlak, který prosazují ligisté, protože základ této strany vznikl na severu země, kde by z modernizace dopravy mohl být největší užitek, posloužil jen jako spouštěč krize patrné už od loňského jara, kdy se koalice Ligy a Hnutí pěti hvězd ustavila.

A pokud by Salvini měřil užitečnost nynější vládní koalice manželským metrem důsledně, tak by s ohledem na rozdíly mezi pravicově populistickými ligisty a spíše levicovými hvězdáři asi ani neměla před čtrnácti měsíci vzniknout.

Silný Salvini

Vicepremiér měl jeden velice aktuální důvod, proč vyrazit na cestu k předčasným volbám, které by se podle jeho představ měly konat už v říjnu. Když loni Italové rozhodli o novém složení parlamentu, nejvíce hlasů získalo Hnutí pěti hvězd, což vykázalo Ligu do pozice slabšího koaličního partnera.

Převzato z Plusu

Jenže během měsíců, kdy se Salvini řídil svou zásadou vést kampaň nepřetržitě, se Liga usadila v průzkumech veřejného mínění v čele, tento týden s podporou 36 procent.

Takové skóre by v předčasných volbách při italském volebním systému, který vítěze posiluje bonusovými mandáty, nadělilo ctižádostivému vicepremiérovi a ministru vnitra v jedné osobě lákavý dárek, nejsilnější pozici ve vládě, kde by mu k potřebné většině stačily hlasy jen jedné z některých menších stran, například krajně pravicových Bratrů Itálie.

Vazby na Rusko

S takovou vládou s Matteem Salvinim v čele by se ostatní členové Evropské unie dohadovali mnohem hůře než se současným premiérem Giuseppem Contim, který dokázal v Bruselu vyjednat vlídnější pohled na italský rozpočet zatížený obřím státním dluhem přesahujícím 130 procent hrubého národního produktu, tedy úrovně, která před deseti lety potopila Řecko.

To by však nebyla jediná svízel. Letos se objevily nahrávky utajovaných rozhovorů, které vzbudily podezření z utajovaných vazeb na putinovské Rusko, když dokládaly, že Salviniho blízký spolupracovník z Ligy vyjednával v Moskvě o ilegální finanční podpoře na volební kampaň.

Nejpopulárnější italský politik, premiér Conte, a lídr hvězdářů Luigi di Maio by se nejraději předčasným volbám vyhnuli, ale Matteo Salvini je rozhodnut využít pro něj příznivé nálady a možná, že mu jeho sázka vyjde.

Pokud se však nynější vláda stane pouze udržovací, stěží dosáhne jiného cíle, totiž získat pro italského kandidáta do příští Evropské komise důležité ekonomické portfolio.

Autor je komentátor Hospodářských novin

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít