Co může německým křesťanským demokratům přinést zvolení Friedricha Merze
Hlavní německá opoziční strana Křesťanskodemokratická unie (CDU) má nového předsedu. Skoro dvě třetiny jejích členů, kteří mohli vůbec poprvé rozhodovat v tak důležité záležitosti, si vybraly Friedricha Merze. Bývalý šéf poslaneckého klubu ve Spolkovém sněmu je výborným a strhujícím řečníkem, a také proto byl odjakživa miláčkem řadových členů.
V posledních letech mnoha z nich připadalo, jako by se strana pod dlouholetým vedením bývalé kancléřky Angely Merkelové příliš vzdálila od původních hodnot a vyklidila prostor, který mezitím stihli zabrat jiní, například euroskeptická a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).
Robert Schuster: Co může německým křesťanským demokratům přinést zvolení Friedricha Merze
Skutečnost, že Merz získal od členů až tak nečekaně vysokou podporu, naznačuje, jak moc velká byla mezi nimi touha dvě desítky let trvající merkelovskou kapitolu ve stranických dějinách jednou provždy uzavřít.
Otázkou ale je, jestli Merz může jejich velká očekávání naplnit. Stojí třeba za zmínku, že když se před třemi lety ucházel o vedení strany poprvé, sliboval, že „stlačí AfD na polovinu“, jinými slovy že přiláká zpět zklamané konzervativní voliče.
O tom už teď nemluvil, protože ani jemu nemohlo uniknout, že řada z nich je už pro křesťanské demokraty ztracena.
Vztahy s bavorskými křesťanskými sociály
Podobnou změnu bylo možné zaznamenat i v jeho názoru na „zelenání hospodářství“, které už Merz přestal odmítat. To vyjadřuje určitý smysl pro realitu, protože čerstvě ustavená německá vláda sociálního demokrata Olafa Scholze si právě přeměnu německé ekonomiky vytyčila jako jeden ze svých hlavních cílů a málokdo jí v tom bude moct bránit.
Předseda CDU Laschet nabídl funkci šéfa strany. Otázku lídra chce vyřešit na stranickém sjezdu
Číst článek
I tady už dal budoucí hlavní protihráč nového kancléře překvapivě najevo, že hodlá přicházet s konstruktivní kritikou.
Z vnějšího pohledu je možné považovat za dobrou zprávu, že šestašedesátiletý Merz patří do generace německých politiků, která je jasně transatlantická.
Spojenectví s Francií je pro ni sice důležité, vazbu na Spojené státy ale považují za něco, o čem se nediskutuje. I mezi některými mladšími politiky CDU to už někdy přestávalo být samozřejmostí.
Merz během nedávné kampaně také slíbil, že bude část svého času trávit v Bruselu, kde chce udržovat kontakty nejenom s představiteli unijních institucí, ale i s partnery v rámci Evropské lidové strany.
Možná nejtěžší úkol bude pro nového předsedu křesťanských demokratů spočívat v narovnání vztahů se sesterskými bavorskými křesťanskými sociály.
S jejich předsedou, ambiciózním bavorským premiérem Markusem Söderem, toho Merze v minulosti moc nepojilo – ani generačně a mnohdy ani ne tematicky.
Zatímco politicky přelétavý Söder v poslední době pro sebe objevil zelená témata a i během řešení koronavirové pandemie sázel spíš na silnou roli státu než na zodpovědnost každého jednotlivce, byl Merz zdrženlivější.
Budou se ale muset především dohodnout, kdo z nich povede v roce 2025 blok jejich stran do příštích celostátních voleb. Letos na jaře se to moc nepovedlo, když se předsedové po dobu několika týdnů veřejně přetahovali, kdo z nich bude lídrem. Nebýt toho, mohly jejich strany dnes sedět ve vládě, nikoli v opozici.
Autor je komentátor Lidových novin
Zatím nejvážnější předvolební vzkaz. Stanjura říká hnutí ANO ‚ne‘
Lukáš Jelínek
Výsluhy jsou nedotknutelné. Bohužel
Julie Hrstková
Klimatická konference v Baku a české couvání před budoucností
Petr Šabata
Ruský plyn zase teče do Česka. Hodnotová politika platí jen do doby, než přijde první sousto
Petr Honzejk