Populistická revoluce neproběhla. Co se tedy stalo?

Steve Bannon asi dobře věděl, proč se stáhl do soukromí s dostatečným předstihem před kampaní do evropských voleb. Konzervativní či populistická revoluce podle receptu slavného Trumpova poradce byly tím, čeho se před volbami obávaly dokonce finanční trhy, podle očekávání samotného Bannona z toho ale nakonec nic nebylo.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marine Le Penová, Tomio Okamura a Geert Wilders na tiskové konferenci SPD

Marine Le Penová, Tomio Okamura a Geert Wilders na tiskové konferenci SPD | Foto: Kristián Těmín | Zdroj: Český rozhlas

Populisté svou roli nezvládli, a i když jejich lídři, italský vicepremiér Matteo Salvini a legenda francouzských nacionalistů Marine Le Penová volby ve svých zemích vyhráli, přesto dodali jen necelých padesát hlasů do Europarlamentu, který má 751 členů.

Koho volili vaši sousedi? Prohlédněte si nejpodrobnější mapu výsledků voleb do Evropského parlamentu

Číst článek

Možná by to byl dobrý základ pro opravdu silnou frakci, vždyť jenom německé spojenectví CDU/CSU, nemluvě o britské Brexit Party, byly po volbách silnější než Le Penová či Salvini. Ovšem právě v tom bylo zklamání z populistů, že nedokázali na svou stranu strhnout takřka nikoho dalšího. Ostatní tzv. populistické strany včetně Poláků, Dánů nebo Švédů dávají přednost umírněným euroskeptikům z konzervativní frakce, kterou do voleb vedl Čech Jan Zahradil.

Předběžné výsledky evropských voleb ukazují, že nemá velký smysl, aby se euroskeptické strany dosud sdružené do tří nevelkých frakcí spojovaly. I kdyby chtěly vytvořit pravicově populistický blok s nejsilnější Evropskou lidovou stranou, stejně by nedosáhly v europarlamentu většiny. Opět tedy budeme spoléhat na tandem lidovců a sociálních demokratů, který sice oslabil, může se však doplnit o stejně proevropské liberály a zelené.

Evropské volby hlavně překvapily tím, co se nestalo. Tím vzniká otázka, co vlastně evropské volby přinesly pozitivního. Odpověď je zřetelná na první pohled. Ukázaly, jak se do stále menších fragmentů rozpadá politická scéna jednotlivých členských zemí a spolu s ní i europarlament.

Posílili populisté, stejně však vyrostli liberálové a o něco méně zelení. Bude proto Evropa lepší, a pokud se má změnit, pak jakým směrem? Taková otázka je hlavním výsledkem evropských voleb a je možné, že ji vlády národních států začnou brát vážně. Protože roztříštěnost na evropské úrovni není ničím jiným než zrcadlem, kde se odráží jejich tvář.    

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme