Popsali jsme a doložili fintu, díky níž si pár úředníků veterinární správy významně přilepšilo k důchodu.

Dlouholetý šéf veterinářů Milan Malena podepsal osm dní (!) před odchodem do penze konkurenční doložku, která mu cestou ze státních služeb zajistila 1,7 milionu korun. Asi aby v hospodě spolustolovníkům nevyprávěl o slintavce ovcí na Uherskohradišťsku.

Tentýž hmat chvat použil jeho náměstek Milan Sehnal a šéf legislativního odboru Jaroslav Souček. To vše s použitím nového služebního zákona, který - jak si možná ještě někteří pamatují - měl dle důvodových zpráv a politických proklamací:

• odpolitizovat státní správu,
• fixnout pravidla pro spravedlivé odměňování úředníků,
• narovnat kariérní řád.

Případ z veterinární správy ilustruje, že neplatí ani jedno. Jak dokládají svědectví z úřadu, ministr zemědělství se podle všeho chtěl Maleny zbavit; cinknul se konkurz a konkurenční doložka byla jakýmsi skrytým "držhubným".

Až potud to otrlého pozorovatele klientelistických dějů v české státní správě nedojme a už vůbec nepřekvapí. Jak jsem již napsal výše: kauzička obdobné brizance vyhřezne tak jednou měsíčně.

Přesto má příběh ještě jeden, vážnější a znepokojivější spodní proud. Je jím osud kontrolora úřadu Vladimíra Peroutky, který na čachry upozornil. A musel skončit.

Není to zdaleka první a zjevně ani poslední kverulant, korektnější a modernější termín zní whistleblower, kterého systém místo odměny semlel. Český stát stále neumí či nechce ochránit ty, kteří v hodině nejvyšší zapískají na píšťalku, zatáhnou za záchrannou brzdu a zabrání prošustrování erárních peněž či majetků. Naopak. Chvílemi se až zdá, že takové lidi programově potírá.

Jenže s takovou už brzy můžeme dospět do situace, kdy ve státní správě nezůstane nikdo, kdo budeme mít odvahu včas zapískat.

Radek Kedroň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít