Blízký východ sleduje ukrajinské hranice se zděšením
Východní Evropa a Blízký východ jsou od sebe zdánlivě daleko, ale není to tak docela pravda. Zvlášť výrazně se to projevuje v těchto dnech a případná válka na Ukrajině by mohla v Orientu vyvolat nevídané otřesy. Důvodů je řada. Ukrajina je obrovským producentem obilí a dalších potravin a ty se z velké části exportují na Blízký východ.
Čtvrtina egyptské spotřeby obilí pochází právě z Ukrajiny, v případě zemí, jako je Libanon nebo Izrael, to je více než polovina. 90 procent těchto produktů Ukrajina vyváží přes Černé moře a tento přísun by se během války zastavil. Rusko by pravděpodobně ukrajinské přístavy zničilo, takže dopad by mohl být dlouhodobý.
V řadě blízkovýchodních zemí žijí masy lidí na hranici přežití a vlády ceny chleba dotují. Jakýkoliv výkyv cen nahoru je pro tyto státy katastrofální zprávou. Část obilí zas pochází z Ruska a to by v případě uvalení sankcí na dolarové obchody také znamenalo omezení dovozu a zvýšení cen.
Obilí a programátoři
Nejde jen o potravinovou bezpečnost. Pro řadu zemí je Ukrajina důležitým dodavatelem jiného zboží. Příkladem může být Izrael, země s výkonnou ekonomikou, ale malým přírodním bohatstvím. Podstatná část izraelské spotřeby železa nebo dřeva pochází z Ukrajiny a od tohoto importu se přímo odvozuje jeho schopnost stavět nebo udržet funkční armádu.
Izraelci také doma už dávno narazili na strop v oblasti kvalifikovaných pracovníků v oblasti IT a zaměstnávají na dálku stále více odborníků právě na Ukrajině – pro izraelské firmy tam pracuje asi 20 tisíc programátorů. Ohrožené firmy už nyní přemýšlejí o tom, zda by dokázaly v případě delšího konfliktu přesunout část těchto lidí jinam a udržet s nimi kontakt.
Specificky Izrael by také zřejmě byl cílovou zemí imigrace ukrajinských Židů, kterých mohou být desítky tisíc. Rostoucí nacionalismus v Rusku, vybičovaný válkou, by také mohl vyhnat část příslušníků tamní židovské komunity na Západ – nebo do Izraele.
Jiný problém řeší Turecko, které je přes Černé moře ruským sousedem a také odběratelem energií nebo příjemcem příjmů od ruských turistů. Turecká ekonomika skomírá a vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana si nemůže dovolit jakýkoli výkyv.
Navíc Turecko bylo dosud předním dodavatelem zbraní na Ukrajinu, zejména dronů, které by v případě konfliktu sehrály významnou úlohu. Teď bude Erdogan čelit ruskému tlaku, aby ve spolupráci s Ukrajinci ustal – a připravil se tak o příjmy.
Import a export
Už nyní napětí kolem ruských hrozeb Ukrajině vyvolalo zvýšení cen energie a fosilních paliv. Pro řadu chudších států Blízkého východu to může znamenat katastrofu, protože obecně zvyšuje cenovou hladinu, ale zdánlivě může vyhovovat exportérům ropy a plynu.
Moskva oznámila stažení části vojáků od ukrajinských hranic. Vrací se na základny
Číst článek
Řada států skutečně získá větší příjmy, ale málokterý je schopen podstatně zvýšit svou těžbu. Krize přišla v období, kdy naopak řada z nich má problémy – alžírský export ohrožují spory s Marokem, libyjský zas domácí chaos a podobně.
Vítězem tohoto kola je Katar, který na americkou žádost zvýšil export zkapalnělého plynu do Evropy, a tak snížil evropskou závislost na ruském plynu. To povede k nárůstu úlohy států, jako je právě Katar. Celkově se dá říci, že část blízkovýchodních zemí možná bude schopná posílit své postavení vůči Evropě i Americe, protože se zvýší jejich význam pro západní bezpečnost. Nikdo se nebude starat o problematické jednání Kataru, Turecka nebo Saúdské Arábie, protože ve hře budou úplně jiné faktory.
Příchod a odchod
Krize kolem Ukrajiny zvýraznila důležitost vývoje poslední dekády – bohatší a silnější Američané dobrovolně odcházejí z Blízkého východu a vyklizeného prostoru se okamžitě ujímá chudší a slabší Rusko, jež ze sebe udělalo nepostradatelného spojence pro řadu zemí a dalších hráčů včetně Kurdů.
Už teď je vidět, že vlády v Turecku nebo Izraeli nechtějí zaujímat vůči Rusku příliš kritické postoje, protože na Moskvě v některých otázkách dost závisejí – třeba Izrael ve věci Íránu a také dění v Sýrii. Té se týká poslední poznámka.
Rusko během několika let svého angažmá v Sýrii své jednotky na bojišti rychle střídalo, takže podstatná část ruské armády má zkušenost s přímým bojovým nasazením. Platí to ale i obecněji. Rusko si v Sýrii vyzkoušelo, jak Západu vložit nohu do dveří, a teď tuto zkušenost uplatňuje ve věci Ukrajiny.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Fiala řeší, jak přemoci Babiše, ale zůstat svůj
Kateřina Perknerová
Důvody a důsledky Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách
Jiří Pehe
Rusko si přálo Harrisovou, dostalo Trumpa
Libor Dvořák
Quincy Jones ovlivňoval nejen hudební svět
Ondřej Konrád