Andrej Babiš mladší tvrdí, že ho vzal na Krym Petr Protopopov, muž ruského původu, který pracuje mimo jiné jako řidič Agrofertu,. „Podle mě nebyl nápad mého táty mě vzít do Krymu, to byl nápad jeho,“ řekl doslovně Sabině Slonkové a Jiřímu Kubíkovi v Seznam TV.

Odvézt ho na poloostrov anektovaný Ruskem před necelými pěti lety by byl přitom dobře promyšlený krok, protože na tomto území je možné se svým způsobem „ztratit“ z obzoru vyšetřovatelů. Dostat se tam a pohybovat nepředstavuje velký problém, i když i tady je vše pod bedlivým dohledem tajné služby.

Kontrolované cestování

Krym měl donedávna na rozdíl od „neanektovaného“ území Ruské federace dvě specifika. První podmínka neplatí od letošního 15. května, kdy byl otevřen Krymský most, ale do té doby se na Krym z Ruska buď jen plulo po vodě, nebo létalo letadlem, protože po zemi přes Ukrajinu potřebuje cestovatel s ruským pasem speciální povolení tak jako každý cizinec. Připomeňme ještě, že vstup přímo přes Rusko je na Ukrajině považováno za porušení zákona a hrozí za něj až tři roky vězení, prakticky se takový návštěvník dostane na několik let na černý seznam nežádoucích osob.

Podstatné je, že při cestě po vodě musel každý návštěvník projít bezpečnostní kontrolou před nástupem na plavidlo a předkládal doklad totožnosti. Pasažéři vnitrostátních letů rovněž ukazují doklady a jejich data jsou evidována. Úřady tak mohou mít přehled, kdo na Krym a z něj cestuje.

Pobyt na poloostrově není nijak omezován a nezdálo se mi, když jsem tam sám byl, že by se varování typu „budou vás ve dne v noci sledovat“ někdy vyplnilo. Spíš mi připadalo, že cizinec je tu místním lhostejný, ani očividný zájem tajných služeb jsem nezaznamenal.

Režim přímo tam mi připadal překvapivě mírnější, než v některých částech Ruské federace, kde jsou místní lidé schopni zavolat na policii a udat cizince jako podezřelého špiona a diverzanta.

Protopopov, nebo někdo druhý?

Stejně jako jinde v Rusku ale platí přihlašovací povinnost a je poměrně přísná. Každé ubytovací zařízení – ať už hotel, ubytovna či sanatorium – musí cizince okamžitě zaregistrovat a nahlásit migrační službě (obdoba naší cizinecké policie). Tuto podmínku berou ubytovatelé velmi vážně, a některé hotely dokonce kopírují všechny stránky pasů cizinců.

Do osmi dnů pak musí návštěvníka zaregistrovat soukromník nebo firma, pokud přebýváte u ní. I sám cizinec dostává potvrzení o registraci, a pokud ho nemá, může dostat vysokou pokutu. Proto tvrzení krymských úřadů pro tiskovou agenturu RBK, že o údajném pobytu Andreje Babiše mladšího nemají informace, nevyznívá věrohodně.

Druhé ze specifik anektovaného Krymu je kromě omezeného přístupu i to, že tu kvůli mezinárodním sankcím nic nefunguje úplně normálně. Nelétají sem zahraniční linky, nedají se tu vybrat peníze z karty, nefunguje tu mezinárodní roaming, neoperují tu běžné zasilatelské společnosti, zkrátka člověk je tu poněkud ve stínu a může se vymlouvat, že byl izolován, bez telefonu a bez možnosti přijímat obsílky.

Sice tato izolovanost není nijak dramatická, je ale možné se na ní vymlouvat. To, že na Krymu je možné se ukrýt lépe, než jinde v Rusku, dokazuje i případ svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukoviče, který se v jednu dobu na poloostrově, za pomoci vojenské rozvědky, také skrýval. 

Existují tedy dvě možnosti. Buď Protopopov odvezl Babiše na Krym ze svého vlastního popudu a byla to jeho soukromá iniciativa. Nedostatkem peněz zřejmě netrpěl, takže mohl docela snadno dokázat celý pobyt zabezpečit podobně, jako to dělají běžní turisté. I tato varianta je možná a nelze ji jednoznačně vyloučit.

Minimálně stejně pravděpodobná se zdá ale možnost číslo dvě – cestu na Krym někdo jistil, pomáhal zabezpečovat a krýt nebo dokonce sám organizoval. To, co nás napadne první – tajná služba – není úplně od věci, protože tyto instituce získaly za vlády Vladimíra Putina obrovský vliv.

Federální bezpečnostní služba (FSB), která se stará o dění uvnitř Ruska, má dokonalý přehled a zřejmě by jí neuniklo, že o ruské vízum požádala osoba jménem Andrej Babiš, která vyplnila v kolonce „rodiče“ otce stejného jména. O cestě na Krym tedy Rusko s velkou pravděpodobností vědělo. Zda a jak se v ní angažovalo, můžeme jen spekulovat, řada indicií tomu ale nasvědčuje.

Tomáš Vlach Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít