Američané odcházejí, Tálibán se vrací
Každý americký prezident je rád, když může oznámit vítězství a stažení vojáků z války domů. Zvyšuje to jeho popularitu. Ani současný americký prezident Joe Biden tomuto lákadlu neodolal. Oznámil stažení Američanů z Afghánistánu na 11. září, na 20. výročí útoků Al-Káidy na Ameriku, organizované právě z Afghánistánu. Jenže oznamuje spíše katastrofu.
V Afghánistánu stále bojuje afghánská vláda za podpory Američanů s islamistickým hnutím Tálibán, které kdysi umožnilo teroristické organizaci Al-Káida využít zemi jako základnu pro útoky proti Americe, což pak bylo důvodem pro americkou invazi.
Boj s Tálibánem přitom afghánská vláda zrovna nevyhrává, spíše naopak. Přesto se chtějí Američané stáhnout. Tálibán se má sice podle podmínek předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa dohodnout na koexistenci se současnou afghánskou vládou a zajistit, aby na jím ovládaných územích nebyly buňky Al-Káidy či teroristické organizace Islámský stát, ale podle amerických tajných služeb neplní ani jedno. Přesto Joe Biden navrhuje stažení k 11. září.
Je to jasná pobídka pro Tálibán, že stačí jen vydržet do 11. září. Nabízí se paralela s Vietnamem. Spojené státy se v roce 1973 dohodly se Severním Vietnamem a jím podporovanými povstalci v Jižním Vietnamu na uzavření příměří a pak stáhly své vojáky z nekomunistického Jižního Vietnamu.
Lidská práva Afghánců
Severovietnamští komunisté to správně pochopili jako zelenou a dva roky poté severovietnamská vojska obsadila Jižní Vietnam, za jehož ochranu před komunismem Američané bojovali skoro desetiletí. Američané neudělali nic. Všechny americké sliby i oběti byly hozeny přes palubu.
Totéž se může stát v Afghánistánu. Datum stažení amerických vojáků vyhlášené Bidenem je bráno jako fixní. Tálibánu tak stačí jen počkat, až američtí a další západní vojáci odejdou, a pak zaútočí na afghánskou vládu oslabenou odchodem západních vojáků a pokusí se ji svrhnout.
Výsledkem bude, že Afghánistán zřejmě ovládne islamistický Tálibán. Tálibán pak rozhodně nebude dodržovat lidská práva Afghánců, za která Západ tak bojoval.
Zda Tálibán pak bude i podporovat teroristy útočící na Západ, je další otázka. Krátkodobě nejspíš ne, ale dlouhodobě se může situace snadno změnit. Snaha Joea Bidena ukončit nejdelší americkou válku a přivést americké „chlapce zpět domů“ se tak může nakonec celému Západu šeredně vymstít.
Autor je komentátor Lidových novin
Digitalizace je jako svatý grál. Všichni po ni touží, ale nikdo ji nenašel
Julie Hrstková
Rusové zvedají kotvy
Jan Fingerland
Jak vysokou cenu má pro Roberta Fica pár kubíků plynu
Kamila Pešeková
Slovensko v roce 2024. Atentát na Fica a obrat směr Moskva
Petr Šabata