Navrhované úpravy pro mimořádnou situaci jste konzultovali s ministerstvem zdravotnictví a částečně vycházíte z mezinárodní praxe. Můžete tedy na úvod vyjasnit, jak bude ve vyhlášce definovaný onen stav nouze?
Návrh zavádí dva stavy. Jde v první řadě o stav předcházení stavu nouze v teplárenství a poté případně o stav nouze v teplárenství. Pokud by došlo k vyhlášení některého z těchto dvou stavů, tak by se zavedla pravidla pro hraniční teploty vytápění.

Zmiňované dva stavy, tedy předcházení stavu nouze v teplárenství a stav nouze v teplárenství, jsou nové a byly součástí naší novely energetického zákona, která prošla legislativním procesem letos v létě.

Stav nouze v teplárenství by bylo možné vyhlásit, pokud by byl v České republice akutní nedostatek plynu a bylo by nezbytné, aby teplárny omezovaly dodávku tepla zákazníkům. Zároveň platí, že v této situaci ale v žádném případě nyní nejsme.

Předcházení stavu nouze v teplárenství je příprava, která nemá na zákazníky tepláren přímý dopad. Cílem je, aby teplárny zmobilizovaly zdroje na náhradní paliva, co nejlépe se připravily a snížily spotřebu plynu prostřednictvím nahrazování jinými palivy.

Tento stav by se vyhlašoval v případě, kdy by bylo potřeba v maximální možné míře přejít na jiná paliva než na zemní plyn.

Zaměřme se na koncové odběratele, běžné zákazníky a běžné domácnosti. Jak jste říkal, ještě v situaci nouzového režimu nejsme a nevíme, jestli vůbec nastane. Kdyby tato situace ale nastala, plánujete jako ministerstvo dodržování vyhlášky i nějak vymáhat nebo kontrolovat?
Vyhláška nepočítá s novými kontrolami, to je potřeba zdůraznit. Současný zákon počítá s tím, že je možné kontrolovat dodržování orientačních teplot a tento systém kontroly zůstává při starém.

O jaké kontroly by se mohlo jednat?
Kontroly by navazovaly na případný podnět ze strany domácností či ze strany pracovníků na příliš nízkou nebo příliš vysokou teplotu. Zaměřovaly by se na ty, kteří mají na starosti nastavení otopných soustav v jednotlivých budovách, tedy na vlastníky budov či společenství vlastníků jednotek.

Pokuta až 200 000 Kč

Mohla by nastat i taková situace, kdy jedna domácnost nahlašuje druhou, protože má pocit, že třeba ta opatření nedodržuje?
Dodržování hraničních teplot nejde za domácnostmi, ale právě za společenstvími vlastníků jednotek či za vlastníky budov, tedy za těmi, kteří mají na starosti nastavování otopných soustav v jednotlivých budovách. Tak je to nastaveno nyní v zákoně a zůstává to tak i nadále. Právě ti mají zodpovědnost.

Jaké by byly sankce pro osobu nebo subjekt, který úsporná opatření nedodržuje?
Také sankce jsou nastaveny v současném zákoně. Náš nový návrh na tomto vůbec nic nemění, za porušování pravidel by mohla padnout pokuta. Jde o pokutu ve výši až 200 000 korun, kterou by mohla udělit Státní energetická inspekce, která má případné kontroly na starosti.

Konkrétní výše pokuty by se ale stanovovala případ od případu a odvíjela by se zejména od závažnosti.

Co když někdo bude mít dojem, když to řeknu úplně jednoduše, že mu je v důsledku opatření doma zima, pak si taky může někde stěžovat?
Vyhláška počítá s tím, že by nová pravidla byla zavedena v případě některého z nouzových stavů v teplárenství, reagovala by na případnou další eskalaci energetické války ze strany Ruska a na případné ohrožení dodávek plynu. Má zajistit mechanismy, které zajistí snížení spotřeby plynu.

Kdyby si někdo chtěl stěžovat, že třeba nemá dostatečně vytopenou domácnost, bude mít takovou možnost?
Ano, samozřejmě. Já jsem už zmiňoval, podnět může přijít nejenom na příliš vysokou teplotu, ale také na příliš nízkou teplotu. A v tom případě by ta kontrola probíhala úplně totožně, jak jsem popsal.

Lukáš Matoška, afo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít