Vláda nás vydírala. Pokud bychom návrh na zvýšení platů přijali, neměli jsme protestovat, řekl odborář
Vyjednávání o zvýšení platových tarifů státních zaměstnanců zkrachovalo. Platy se měly zvednout už od září. Kabinet o tom s odbory a zaměstnavateli jednal už od června. Vláda nakonec navrhla, že přidá několik stovek korun asi polovině pracovníků. To odbory odmítly a přístup kabinetu označily za vyděračský. „Chceme ale jednat o podobě růstu v příštím roce,“ řekl Radiožurnálu mluvčí odborových svazů veřejného sektoru Pavel Bednář.
Co jste požadovali po vládě a co vám nabídla?
Především jsme požadovali úplně zpočátku patnáctiprocentní navýšení platových tarifů v celém veřejném sektoru. Nakonec jsme svůj názor přehodnotili a snížili jsme to na deset procent i s vědomím toho, že veřejné finance jsou tam, kde jsou.
Poslechněte si celý rozhovor s mluvčím odborových svazů veřejného sektoru Pavlem Bednářem. Moderuje Petr Král
Na úterním jednání jsme nakonec dokonce nabídli další kompromis sedm procent. Takže vidíte, že cílem odborů bylo dohodnout se s vládou a snižovali jsme naše požadavky. Chtěli jsme najít kompromis.
Bohužel vláda ve středu přišla s návrhem, který pro nás byl nepřijatelný, a to z jednoho prostého důvodu. Vláda rozhodla, že zvýší platy pouze některým zaměstnancům v tabulce číslo jedna.
Navíc ještě s tím, že chce tuto tabulku selektovat tak, že od první do sedmé platové třídy, kde jsou například uklízečky, školníci a tak dále, se zvýší platy o pět procent, a od osmé platové třídy do dvanácté platové třídy, což jsou především úředníci, se zvýší pouze o tři procenta.
Ostatním zaměstnancům z této platové tabulky, to znamená třinácté až šestnácté třídy, by se nepřidalo vůbec. A to jsou to například vedoucí zaměstnanci, IT pracovníci a podobně. To pro nás nebylo akceptovatelné.
Proč jste ale nepřistoupili aspoň na něco, tedy na ty nejníže odměňované profese, o kterých jste mluvil? Nebylo by lepší alespoň jim dopřát malé zvýšení než vůbec nic?
Naše rozhodnutí bylo velmi bolestivé, protože jsme si uvědomovali, že tito zaměstnanci často potřebují každou korunu. Nicméně to vychází průměrně na zhruba 900 korun hrubého na čtyři měsíce. Takže ta částka, na kterou by si lidé přišli, není nějak výrazná.
Všichni si zaslouží přidat. Některým profesím spadly reálné platy o pětinu, upozorňují odbory
Číst článek
Na druhou stranu jsme byli pod velkým tlakem. Vláda nás doslova vydírala, protože řekla, že pokud jejich nabídku přijmeme, doufá, že nebudeme protestovat. A pokud to nepřijmeme, tak nebude nic. A to je doslova vydírání.
Podle premiéra Petra Fialy z ODS odboráři chtěli peníze pro všechny a na nejnižších kategoriích pracovníků jim nezáleží. Podle Fialy ale na plošné zvýšení platu peníze nejsou. S tím tedy nesouhlasíte?
Nakonec jsme na středečním jednání deklarovali, že jsme připraveni se bavit pouze o tabulce číslo jedna s vědomím toho, že ostatní platové tabulky v nařízení vlády nebudou a dočkají se až 1. ledna. Jedná se například o sociální služby či zdravotníky. To samé jsme deklarovali u státních zaměstnanců pod zákonem o státní službě.
Takže jsme dali najevo, že budeme jednat pouze o této tabulce. Takže jsme ve středu opravdu kompromisní krok udělali. Ale ze strany vlády, která nyní deklaruje, že přišla s kompromisním návrhem, ve skutečnosti nepřišel. To byl výsměch všem zaměstnanců, kteří pracují pod tabulkou číslo jedna.
Vy jste u toho posledního klíčového jednání byli se zástupci všech odborů. Bylo to tedy jednotné stanovisko a rozhodnutí?
Ano, bylo to jednotné stanovisko. Během jednání jsme požádali pana ministra (Mariana) Jurečku o to, abychom si mohli udělat přestávku, o přerušení jednání. A to stanovisko následně bylo jednomyslné, proto se divím a nechápu vládu a především ministra Jurečku, který hází špínu na odbory a říká že jsme nebyli jednotní, že jsme se nemohli dohodnout a podobně. Ne, to stanovisko bylo opravdu jednotné a jednomyslné.
A co teď bude následovat? Budou nějaká další vyjednávání s vládou tak, aby platy mohly stoupnout aspoň od nového roku?
Vyzvali jsme pana ministra Jurečku, protože po přestávce ministr financí (Zbyněk) Stanjura, který jednání před přestávkou vedl, vůbec nedorazil, což je dehonestace, o co nejdřívější jednání o platech na rok 2025, to znamená od 1. ledna.
Fiala jednal s odboráři veřejného sektoru o růstu platů. ‚Stávková pohotovost trvá,‘ varuje Hnyková
Číst článek
Vládní strana deklarovala, že už má rozhodnuto, že zvýší objem platů nebo prostředků na platy na příští rok o pět procent. My jsme čekali malinko vyšší částku, nicméně tak je rozhodnuto. Ale my chceme jednat o tom, co půjde na platové tarify a co bude na mimotarifní složky platu.
Pojďte nám prosím ještě jednoznačně říct, jaké jsou tedy aktuálně vaše požadavky na růst platů?
Tak od 1. září samozřejmě nic nebude, letošní rok je podle mého názoru už pasé. Pro nás je teď důležité jednat o platech na rok 2025, o těch pěti miliardách, které tam budou navíc. Chceme samozřejmě co nejvíc do platových tarifů i s vědomím toho, že nějaká částka z toho objemu by měla jít i na mimotarifní motivační složky platu.
Můžete být konkrétnější?
To teď momentálně nemůžu, protože vláda řekla, že si to musí propočítat a přijít s nějakým návrhem. Teď tedy nechci spekulovat, jestli si řekneme o deset procent nebo třeba o tři procenta.
Uvažujete třeba o nějakých nátlakových nátlakových akcích, například o stávce?
Jeden náš odborový svaz státních zaměstnanců má ve čtvrtek jednání vedení, takže to bude první krůček k tomu, že se budeme bavit o tom, co dál s touto situací dělat.
Já jsem na příští úterý na 16. hodinu mimořádně svolal všechny odborové svazy veřejných služeb a správy, abychom se poradili, jak se k této věci, která se bohužel na jednáních s vládou stala a která nás mrzí, postavíme.